Vysokoškoláci budou moci výhodněji spořit na studium
Mladí lidé, kteří chtějí studovat vysokou školu by už brzy nemuseli být závislí na příjmech svých rodičů. Ministerstvo školství připravilo systém výhodných studentských půjček pro vysokoškoláky. V pondělí by je měla posoudit vláda. Materiál ministerstva připravila skupina odborníků, převážně ekonomů. Navrhují v něm několik variant, jak by půjčky měly vypadat.
Studentské půjčky pro vysokoškoláky by měly být co nejvýhodnější a pro studenty nejméně rizikové. Tedy garantované státem a s nízkým úrokem. Student bude mít na začátku možnost si sestavit osobní rozpočet, který se bude skládat ze studijních grantů, z úspor od rodičů a ze soukromé pomoci od zaměstnavatelů. Když mu peníze nebudou stačit, vezme si na náklady právě půjčku.
Jedním z návrhů je například půjčka 54 tisíc korun ročně, kterou by vysokoškolák čerpal po dobu pěti let studia. Dluh by začal splácet po jeho dokončení. Minimální výše splátky by byla pět set korun měsíčně a to jen v případě, že by si absolvent po studiích vydělával méně než 15 tisíc korun. Když si bude vydělávat více, čtvrtina jeho mzdy pak půjde na umoření dluhu.
Jak říká ekonom Petr Zámečník, půjčky by měly pomoci hlavně sociálně slabým studentům: „Zavedení systému půjček je přínosem pro studenty, protože nijak neomezí současnou dostupnost vysokého školství. Pokud bude zvolena správná varianta, nezatíží státní rozpočet dalšími významnými finančními nároky a naopak zpřístupní dostupnost vysokého školství i ekonomicky slabším domácnostem.“
Půjčky budou mít jasná pravidla
Půjčku by si mohl vzít vysokoškolák, který je v prezenčním studiu. Pokud studuje na dvou školách zároveň, měl by nárok jen na jednu půjčku. Ministerský návrh také modeluje několik vyšších úroků od pěti do osmi procent a také dobu splácení od patnácti do sedmnácti let.
Výhodné půjčky a také spoření na vzdělání budou moci poskytovat jen ty banky, které nabídnou studentovi i poradenství, jak se svým rozpočtem naložit, aby se vysokoškolák příliš nezadlužil. Ne všichni studenti by si ale chtěli na vysokou školu půjčit, jak říká i jedna ze studentek pražské pedagogické fakulty: „Spíš bych si půjčila od rodičů nebo od někoho z blízkého okolí než od nějaké instituce.“
Podle výzkumu studentů z loňského roku se ukazuje, že až devadesát procent vysokoškoláků je stále závislých na příjmech rodičů. Ministerský návrh proto také doporučuje zavést výhodné spoření, sociální stipendia a stipendia pro handicapované studenty. Studentské půjčky běžně fungují například ve Velké Británii, Maďarsku nebo Nizozemí.
Vznikne systém spoření
„Student, který se zapíše na vysokou školu, bude automaticky zaregistrován do systému finanční pomoci studentům u instituce, jež se bude pravděpodobně jmenovat Centrum pro správu finanční pomoci studentům. Odpadne tak složité pobíhání po úřadech. Z tohoto systému bude mladý člověk pravidelně dostávat základní studijní grant, což je přímá sociální podpora, která mu připadne právě z titulu, že studuje,“ popisoval vedoucí expertního týmu ministerstva školství Petr Matějů.
„Půjde-li o vysokoškoláka, který pochází z rodiny s nízkými příjmy, tak mu systém vyplatí doplňkový studijní grant. V tomto režimu budou podporováni i studenti s různými typy handicapů. Počítáme také s tím, že zavedeme systém spoření na vzdělání, který umožní, aby student vstoupil na univerzitu se systémovými úsporami od rodičů, čímž si nebude muset brát půjčku,“ doplnil Matějů.
Vedoucí expertního týmu ministerstva školství dále dodal, že celou situaci konzultovali s vysokými školami v Česku a pouze od jediné z nich se jim dostalo zamítavého názoru.
„Byla to Karlova univerzita, její připomínky však přišly pozdě a navíc byly formulovány tak, že se na ně nedalo v podstatě nijak reagovat. Slíbili jsme Karlově univerzitě, že s ní budeme ještě i nadále jednat. Důležité je, že signály přímo od studentů hovoří o tom, že ti systém vítají,“ konstatoval vedoucí expertního týmu ministerstva školství Petr Matějů .
Nový systém je zapotřebí, říkají rektoři
Podle rektora Vysoké školy ekonomické v Praze Richarda Hindlse bude navrhovaná finanční pomoc pro vysokoškoláky výhodná.
„V zásadě si myslím, že to je dobrý návrh. Vysoké školství a život studenta vůbec přemírou peněz zrovna neoplývají. Každá cesta, jak studenty dostat blíž ke studiu, je prospěšná. Je to krok kupředu,“ prohlásil Hindls.
Studentské půjčky pro vysokoškoláky by měly být co nejvýhodnější a pro studenty nejméně rizikové. Tedy garantované státem a s nízkým úrokem. Také podle rektora Masarykovy univerzity Petra Fialy je nový systém finanční pomoci v Česku potřeba.
„Když se podíváme do zahraničí, tak je zřejmé, že různé systémy finanční podpory studentů existují v mnohem širší míře, než je tomu u nás. To, že se mají zavádět nejrůznější typy studentských půjček, je evidentní. Je třeba také vytvořit takový systém, aby sociální nerovnosti nebránily mladým lidem v řádném studiu,“ uzavřel Petr Fiala.
Univerzita Karlova je proti
„Já se domnívám, že tento materiál je možná v některých partiích technicky připraven zajímavě, jako celek však je zcela nepřijatelný. Procedurální stránka celého projektu je zcela nevhodná. Problémem je, že základní reprezentace vysokých škol opět nebyla přizvána k tvorbě celého systému a že doba na připomínkování byla velmi krátká, deset dní je na prostudovaní tak obsáhlého materiálu opravdu šibeniční termín,“ řekl prorektor pro rozvoj UK Stanislav Štech.
Podle vedoucího expertního týmu ministerstva školství Petra Matějů se Karlova univerzita ozvala pozdě.
„Pro nás není důležité datum na ministerské dopise, klíčové je datum převzetí dopisu v podatelně Karlovy univerzity. Z tohoto pohledu jsme odevzdali připomínky včas. Podle nás připravovaný materiál vychází z celé řady nereálných východisek. Tento systém chce vycházet z Bílé knihy a defakto počítá se školným. Což je však rozpor oproti realitě, Bílá kniha nebyla nikdy schválena a žádná politická strana, až na jednu, nepočítá se školným,“ dodal Štech.
„Je tady také riziko nové finanční bubliny, která zapříčinila hypoteční krizi. Nyní by to mohla být krize založena na studentských dluzích a půjčkách. Zkrátka celá záležitost by se měla řešit od fundamentu,“ uzavřel prorektor pro rozvoj UK Stanislav Štech.
