Vysokoškoláci budou za studium platit od roku 2013

Školné, kvalitnější vysoké školy nebo snazší odebírání akademických titulů – to je jen zlomek reformy vysokého školství, kterou dnes představil ministr Josef Dobeš. Vzdělávání na vysokých školách by už nemělo být zadarmo od roku 2013.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Promoce (Ilustrační foto) | Foto: Jan Rosenauer

Reforma mimo jiné počítá s tím, že se vymezí základní typy škol na výzkumné a profesní. Univerzity budou také odpovědnější za kvalitu, s ministerstvem budou uzavírat dohodu o tom, kam škola směřuje, jaké má cíle.

Přehrát

00:00 / 00:00

Změny, které čekají vysoké školy, přiblížila v Odpoledním Radiožurnálu redaktorka Klára Bílá

To se odrazí i v tom, kolik peněz škola dostane. Samozřejmě se také bude sledovat, jak své záměry rektor a jeho spolupracovníci dodržují. Návrh také umožní, aby se některé školy slučovaly, zároveň bude těžší založit novou soukromou vysokou školu.

Na placení školného budou půjčky

Výše školného bude na rozhodnutí každé školy. Podle návrhu to bude v rozmezí 0 až 10 tisíc korun za semestr. K tomu je ale ještě potřeba připravit zákon o finanční pomoci studentům, aby si na školné mohli vysokoškoláci výhodně půjčit peníze. Peníze půjdou rovnou škole, jen v případě půjčky se splátka odloží, upozornil ministr školství Josef Dobeš.

„Je tam i míra, od kdy běží úrok. Rozhodně ne od doby, co je přijat na studium. Bavíme se v tom rozmezí, kdy řádně ukončí studium, až po povinnost platit, to znamená po dosažení vyššího než průměrného platu. Tyto výhodné podmínky samozřejmě nebudou pro studenty, kteří nedokončí studium," doplnil ministr.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Nantl z ministerstva školství a Miroslav Jašurek ze Studentské komory Rady VŠ mluví o zavedení školného v Ozvěnách dne na Radiožurnálu.mp3

„Zavedení školného nepochybně povede k tomu, že jakoby studenti budou sebevědomější a budou se více ptát vysoké školy, jaké třeba podpůrné služby nabízí a tak dál,“ tvrdí ředitel odboru vysokých škol na ministerstvu školství Jiří Nantl.

Předseda Studentské komory Rady vysokých škol Miroslav Jašurek nevidí na zavedení školného nic pozitivního.

„Negativní dopady zavedení školného se neprojevují jenom v Británii, ale také v Nizozemí, v Austrálii, projevují se v mnoha zemích, kde bylo školné zavedeno,“ řekl Miroslav Jašurek.

Dodal, že dnes se v žádné ze zemi střední Evropy školné neplatí a v některých spolkových zemích Německa a v Rakousku, kde bylo před několika lety zavedeno, se postupně ruší.

Obavy ze zadlužení

Proti školnému jsou nejen studenti, ale i akademici. Nedávno totiž zavedení poplatku za studium odmítla Rada vysokých škol i jejich studentská komora. Podle nich se totiž mladí lidé zadluží, říká za komoru její předseda Miroslav Jašurek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ministr Josef Dobeš představil reformu vysokých škol ve Světě o druhé. Hostem byl i předseda studentské komory Rady VŠ Miroslav Jašurek

„U studentů zcela jednoznačně může dojít k tomu, co pozorujeme v zemích, kde školné bylo zavedeno. To znamená, že školné se skokově zvyšuje a dosahuje poměrně významných částek. Takže většina studujících si musí brát ty půjčky, které byť jsou nějakým způsobem dotované státem, tak ta udržitelnost je problematická. A samozřejmě faktem zůstává to, že potom absolventi vysokých škol z nich vycházejí s poměrně velkým dluhem,“ konstatoval Jašurek.

Ministerstvo školství chce návrh do konce října poslat na vládu, ta by ho měla projednat v listopadu. V roce 2012 pak bude pro poslance připravené paragrafované znění zákona a změny by měly ideálně začít platit od akademického roku 2013/2014.

mta, Klára Bílá, Eva Presová, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme