Komunisté jim pozemky zabavili, stát vrátil, soud znovu sebral. Vyšebrodští cisterciáci musí vrátit les

Cisterciáci z Vyššího Brodu musí na základě rozhodnutí Vrchního soudu v Praze vrátit 2 tisíce hektarů lesa získaných v restituci, uvedlo Právo. Řád, který na pozemku už čtyři roky hospodaří, se dovolal k Nejvyššímu soudu. Se žádostí o odklad vykonatelnosti rozsudku neuspěl. Podle cisterciáků je ohrožena rekonstrukce kláštera, do níž investovali zisk z lesů.

Vyšší Brod Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Se žádostí o odklad vykonatelnosti rozsudku neuspěl. Podle cisterciáků je ohrožena rekonstrukce kláštera, do níž investovali zisk z lesů (ilustrační snímek) | Zdroj: Profimedia

Jde přitom o první případ, kdy na základě rozhodnutí soudu musí církevní subjekt vrátit majetek, který už získal v restituci, uvedlo Právo.

Jelikož cisterciáci neuspěli s dovoláním k Nejvyššímu soudu, musí vrátit majetek státnímu podniku Lesy ČR. Ten vedl několik let spor se Státním pozemkovým úřadem, protože nechtěl vydat celkově 3,5 tisíce hektarů lesa.

Soud potvrdil vrácení majetku rodu Walderode, má hodnotu kolem tří miliard korun

Číst článek

Důvodem bylo tvrzení Lesů ČR, že pozemek byl zabrán na základě Benešových dekretů. Jihočeský Státní pozemkový úřad (SPÚ) ale rozhodl pozemky navrátit s tím, že mniši nekolaborovali s nacistickým režimem, a zabrání tak bylo neoprávněné.

Smrt v Dachau

Právo připomíná, že jeden z mnichů Engelbert Blöchl zemřel v koncentračním táboře Dachau, tehdejší opat Tecellin Jaksch zase odmítl vpustit do klášteru ve Vyšším Brodu nacistického vůdce Adolfa Hitlera.

„Při budování pohraničních opevnění proti nacistům klášter dodával republice dřevo. Nikdo ze zaměstnanců nesměl být v NSDAP. Ještě předtím, než byly Sudety zabrané, se opatovi podařilo ukrýt do Národní galerie vyšebrodský oltář,“ řekl deníku převor Justin Jan Berka.

„Náš klášter byl obětí nacismu a rozsudek vrchního soudu z nás udělal kolaboranty a zrádce. To rozhodnutí má fatální následky, protože to ohrozí rekonstrukci kláštera, do které jsme investovali většinu zisku z lesů, a uvrhlo to do nejistoty i desítky místních lidí, které jsme zaměstnali,“ dodal Berka.

V klášteře ve Vyšším Brodě lidé poprvé uvidí zrestaurovaný oltář z roku 1625

Číst článek

„Všeobecně se má za to, že to (zabavení majetku kvůli dekretům) bylo rozhodnutí totality, takže vrchní soud ctí rozhodnutí totality. Byl to rok 1948, do roku 1950 tady řád fungoval, než (komunisté) udělali noční akci K, kdy všechny kláštery přepadli a mnichy odvezli do lágru,“ řekl pro ČTK Eduard Beneš, jednatel firmy Bernardinum, která se o majetek cisterciáků stará.

Ztráta zaměstnání

S tím souhlasí i starosta Vyššího Brodu Milan Zálešák (nestr. za STAN). „Pro nás to bude nemilá ztráta, protože za poslední léta se klášter začal radikálně měnit a začal opravovat staré objekty, které byly v držení státních organizací, které zde měly rekreační zařízení a nic do nich neinvestovaly. Bude to také znamenat, že řada místních přijde o práci,“ řekl.

Na správu lesa je totiž navázáno dalších asi 40 živnostníků, poznamenal vedoucí lesní správy Ondřej Dušek, který pracuje pro firmu Bernardinum založenou cisterciáky.

K soudu došlo proto, že se Lesy ČR nesmířily s rozhodnutím SPÚ a podaly žaloby ke krajskému soudu v Českých Budějovicích. Zde ale neuspěly. Zastal se jich až Vrchní soud v Praze. „Vrchní soud v Praze dosud v deseti případech vyhověl žalobě Lesů ČR a rozhodl, že se lesní pozemky nevydávají. Jedná se o 2084 hektarů.“ Řekla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Jediný fungující

Cisterciáci by přitom mohli přijít i o další pozemky. SPÚ totiž na základě nejnovějšího verdiktu obnovilo řízení i v dalších případech. Celkově se má jednat o 870 hektarů lesa a 193 hektarů zemědělské půdy, uvedl mluvčí SPÚ Jiří Pivrnec.

Lesy ČR pod drobnohledem kontrolního úřadu. Kvůli kůrovcové kalamitě prověří hospodaření

Číst článek

Vyšebrodský klášter je jediný fungující mužský cisterciácký klášter v Česku a jedna z nejvýznamnějších kulturních památek jižních Čech. Opatství ve Vyšším Brodu založil v roce 1259 Vok z Rožmberka.

Po vzniku Československa přišel klášter po pozemkové reformě o většinu statků, uvádí klášter na webu. Za nacismu obsadilo budovy gestapo, mělo tam depozitář nakradených cenností. Komunisté klášter v roce 1950 zrušili, obnoven byl v roce 1990.

„To nejcennější, gotické jádro, kde jsou knihovny a největší cennosti, to je v pořádku, ale hospodářský dvůr je (kvůli chátrání za komunismu) ruina, pivovar je na spadnutí, stáje rozpadané,“ řekl Eduard Beneš, jednatel firmy Bernardinum.

Firma Bernardinum spravuje cisterciácký majetek. Má 12 lesníků, ale práci dává dalším 40 lidem, mezi nimi jsou těžaři, spediční firmy, které vozí dřevo, i stavební firmy. Pro klášter podle Beneše pracuje denně 60 lidí. Externí pracovníky si klášter najímá celoročně. Ročně klášter navštíví 30 tisíc lidí.

Do obnovy lesních cest klášter dosud investoval 20 milionů Kč, do rekonstrukce kláštera 50 milionů. Klášter neúspěšně požádal o odklad výkonu rozhodnutí vrchního soudu. "Musíme lesy předat Lesům ČR," řekl Berka, který věří, že řád nakonec při vyhraje. "Jsme vlastně trestáni za to, že jsme aktivně bojovali proti nacismu i proti komunismu," řekl Berka.

och, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme