Vyšší poplatky, nadstandardy a konkurence pojišťoven. To je druhá fáze zdravotnické reformy
Ministerstvo zdravotnictví chystá rozšíření nadstandardů. Pokud Ústavní soud, který je nyní na popud sociální demokracie posuzuje, uzná, že jsou v pořádku. Jak dnes také oznámili zástupci resortu, zvedne se zřejmě i výše některých poplatků. Návštěva u lékaře by mohla stát padesát místo současných třiceti korun. V případě, že by se pacient bez předchozího doporučení vydal přímo ke specialistovi, zaplatil by až několik set. Změny se chystají na rok 2014.
Podle náměstka ministra zdravotnictví Petra Noska jsou z hlediska pacientů nejdůležitější součástí druhé fáze reformy zdravotnictví právě nadstandardy spolu s větší odpovědností pacientů za vlastní zdraví a konkurence pojišťoven.
Ondřej Dostál z Platformy zdravotních pojištěnců si myslí, že je to správná cesta. „Regulace pacientů v současné době zcela selhává, protože neumí rozlišit mezi pacienty zodpovědnými, kteří pouze potřebují hodně péče, od pacientů, kteří péčí plýtvají. Pokud by se s tímto podařilo něco udělat, bylo by to skvělé,“ řekl ve večerních Ozvěnách dne.
Ve večerních Ozvěnách dne diskutovali náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek a právní expert Platformy zdravotních pojištěnců Ondřej Dostál
Smysl má podle Dostála i zvýšení regulačních poplatků, ale jde prý o to, kdo peníze dostane - například 200 korun v případě návštěvy specialisty bez předchozího doporučení praktického lékaře.
„Pokud by jako dnes, jako ostatní regulační poplatky, dostal specialista, tak naopak bude mít motivaci pacienty bezdůvodně k sobě lákat. Já se domnívám, že poplatky za plýtvání nebo za zneužívání systému by měla dostávat zdravotní pojišťovna, a nikoliv zdravotnická zařízení,“ myslí si.
Nosek oponuje, že jde zatím pouze o vizi a návrh ještě není definitivní. „I otázka toho, zda by poplatky neměly být regulérně příjmem zdravotních pojišťoven tak, jak je tomu v jiných zemích, by měla být velice pečlivě zvážena,“ uvedl.
Ministerstvo zdravotnictví chce zvýšit poplatek u lékaře na 50 korun
Číst článek
Poslanec a expert ODS na zdravotnictví Boris Šťastný ve Stalo se dnes dodal, že zvýšené poplatky budou s výjimkami sloužit i jako záplata na nedostatek financí ve zdravotnictví.
„Deficit v systému zdravotního pojištění jen v letošním roce bude nejméně 3 až 5 miliard korun. To znamená, že ve zdravotních pojišťovnách bude chybět nejméně 3 až 5 miliard korun. Ty peníze se prostě musí někde najít a povinností ministra je je někde hledat. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že zůstane zachován ochranný limit, který jsme zavedli. Ať už jde o seniory, nebo o každého občana, i nadále děti platit poplatky samozřejmě nebudou,“ připomněl.
Více péče v nadstandardech
Co se týče navýšení počtu nadstandardů, je podle Dostála potřeba vést nejdříve debatu o tom, jak to bude se vznikající chudinskou péčí. „Například co dělat s pacienty, kteří jsou nesvéprávní a u kterých se lékař rozhoduje, zda použít standardní, či nadstandardní variantu. To doteď úplně řešeno není. Teď je to trochu jedno, protože věci, které jsou v nadstandardech, nejsou život zachraňující, ale pokud by tam někdy byly zdravotně významné věci, tak předtím musíme tuto filozofickou otázku vyřešit,“ podotkl.
Nosek ale argumentuje, že péče zachraňující život by podle legislativy neměla být součástí nadstandardu. „V současné době vedeme diskuzi s odbornými společnostmi, které připravují návrhy možných výkonů, kde by bylo možno uvažovat o rozšíření ekonomicky náročnější varianty péče, pokud ústavní soud stávající úpravu uzná za vhodnou, a v každém případě k rozšíření otevřeme i odborně-společenskou diskuzi,“ upozornil.
Dostál tvrdí, že s nadstandardy jako takovými problém nemá, ale jako daňového poplatníka ho zajímá, co za daně dostane zadarmo. „Myslím si, že zájmem daňového poplatníka nebo pojištěnce je, aby tam nebyly žádné předražené nesmysly, ale aby tam byla všechna základní potřebná péče, která je na úrovni současných poznatků medicínské vědy. A k tomu v tento moment bohužel neexistuje dostatečný postup, jak hodnotit efektivitu jednotlivých metod, léků a materiálu a srovnávat je. To by mělo být v zákoně, měl by na to být proces,“ zdůraznil.
Konkurence zdravotních pojišťoven
Měnit se má také postavení zdravotních pojišťoven. Měly by získat větší pravomoci. Budou si vybírat, s kolika zařízeními se jim vyplatí uzavřít smlouvy. Zároveň ale musí splnit nároky zákona o zdravotním pojištění, tedy dostupnost péče a nárok pojištěnce na plné pokrytí ve smyslu kvality péče.
„My chceme otevřít jak možnost v rámci rozlišení na stránce příjmů, kde by se přes nominální pojistné měly odlišovat v částce pojištění, dejme tomu v řádech sto korun, tak v té oblasti otevření konkurence, tedy v tom smyslu, že otevřeme možnost nákupu zdravotní péče od poskytovatelů zdravotní péče," popsal Nosek.
Dostál to považuje za dobré doplnění stávající péče, má ale výhrady. „Pokud nebudeme privatizovat pojišťovny, což patrně nebudeme, budou tedy stále veřejnými fondy, do kterých budeme povinně odvádět naše peníze. Je potřeba se ptát, jak nám skládají účty, jestli nás informují, co konkrétně s penězi dělají a kdo na pojišťovnách za pojištěnce rozhoduje. V tomto přináší návrh zákona přínos," zmínil.
„Ovšem bohužel zákon má začít platit až od roku 2014, přičemž už od příštího roku 2013 by mělo dojít k zásadní redukci nebo k zásadním změnám v síti nemocnic, což tedy poběží podle dosavadních, starých, nevhodných, neprůhledných pravidel. My nevíme, jako občané nemůžeme vidět pojišťovnám do karet, protože nezveřejňují informace o své činnosti, což je protiprávní, ale bohužel prosadit to u soudu trvá příliš dlouho a ten zákon přijde moc pozdě,“ dodal.
Podle Noska na změně nevyhovujícího systému ministerstvo právě navrženými změnami pracuje.
