Výstava v ulicích Prahy připomíná osudy lidí za obou totalit
'My jsme to nevzdali, aneb příběhy 20. století' je název výstavy, která je v ulicích Prahy. Přibližuje boj se dvěma minulými totalitami. Téměř 150 venkovních panelů ukazuje dopady nacistického a komunistického režimu na osudy konkrétních lidí.
Jednu z největších expozic pod širým nebem, která kdy v Česku vznikla, pořádá nevládní agentura Post Bellum.
Podle jejího ředitele Mikuláše Kroupy připomíná dvacet let po pádu železné opony obě totality jiným způsobem, než jsme zvyklí. Čechy chce ukázat také jako hrdiny a zbořit mýtus o holubičích povahách a stádech ovcí.
"Přišli jsme s myšlenkou, že tři generace lidí se nějakým způsobem v nějaké etapě svého života zachovaly statečně, postavily se proti zlu, a to v době, kdy se to zlo jevilo jako nepřekonatelné," vysvětlil Kroupa.
Celkem výstava ukazuje osudy osmi desítek lidí - válečných veteránů, protinacistických a protikomunistických odbojářů, vězňů obou totalit, ale i disidentů a studentů, kteří zažili pád komunistického režimu před dvěma desítkami let.
Nikdy nekončící boj s pamětí
Ředitel nevládní agentura Post Bellum Mikuláš Kroupa na Rádiu Česko o výstavě 'My jsme to nevzdali, aneb příběhy 20. století'
Na expozici se podílí rovněž Ústav pro studium totalitních režimů. "Je to náš příspěvek k nikdy nekončícímu boji s naší pamětí, s tím, že máme z našeho úhlu pohledu zákonnou povinnost připomínat to nejenom všem, kteří si pamatují, ale i těm generacím, které totalitní režim nezažily," uvedl ředitel ústavu Pavel Žáček.
Záštitu nad výstavou převzal i premiér Jan Fischer. "Rád bych připomenul při příležitosti výstavy to, abychom si skutečně uměli vážit těch, kteří cestu dvacátým stoletím psali svými oběťmi, svými velmi konkrétními osudy a často svými velkými bolestmi, utrpením nejen svým, ale i jejich rodin," zdůraznil premiér.
Dobytčí vagón i strážní věž
Trasa výstavy vede z Pražského hradu přes Smetanovo nábřeží na Václavské náměstí. Kromě panelů s vysvětlením historických souvislostí a příběhy konkrétních osob doprovodí expozici na Hradčanském náměstí uzavřený nákladní vagon, který převážel československé Židy do Terezína.
U stanice metra Malostranská na Klárově zase vyrostla šestimetrová replika strážní věže komunistických lágrů z 50. let.
"Je to věž, která je udělaná pode strážních věží v táboře Vojna u Příbrami, kde jsem přímo seděl. Ale nejsem z těch, které by to mrazilo, naopak člověk má radost, že se dožil svobody," popsal své pocity z tohoto exponátu spisovatel a bývalý politický vězeň Jiří Stránský.
Na Klárově se trasa expozice rozděluje. Ten, kdo vyrazí směrem na Kampu, se v čase vydá do období normalizace. Kdo půjde přes Palachovo náměstí, zavzpomíná na okupaci v roce 1968. U Národního divadla se obě trasy spojují, symbolicky zastavením nazvaným Divadlo a revoluce.
Národní třída a Václavské náměstí, kde výstava končí, jsou věnovány komunistickým bezpečnostním složkám a revoluci v listopadu 1989. Zastavení je celkem jedenáct.
Moderní dějiny na ulici
Právě pouliční výstava je podle Andreje Novika ze společnosti Scio, která se zabývá hodnocením vzdělání, jednou z vhodných forem, jak přiblížit moderní historii i žákům ve školách.
"My jako společnost vítáme tyto pokusy odlišit moderní dějiny od toho, co je na školách často vyučování prioritně, jako jsou například josefinské reformy nebo Velká Morava," uvedl Novik ve vysílání Radiožurnálu.
Většímu zpřístupnění moderních dějin podle něj brání nejistota samotných učitelů. "Učitelům chybí jednotná metodika, jakým způsobem tyto události přibližovat žákům. A je to i fakt, že to jsou věci, které jsou sice z pohledu žáků příliš vzdálené, na druhou stranu z perspektivy učitelů jsou to věci, které sami zažili a nezřídka se o nich bojí s žáky otevřeně mluvit," podotkl Novik.
O výstavu mají zájem další města
Expozice vychází z internetového projektu Paměť národa, na kterém už řadu let sdružení Post Bellum pracuje i ve spolupráci s Českým rozhlasem. Projekt shromažďuje vyprávění pamětníků, kteří pohnuté dějiny minulého století zažili. Na záznam jich už promluvilo víc než tisíc.
Organizátoři podle Kroupy doufají, že expozice pod širým nebem vzbudí zájem veřejnosti o nedávné české dějiny a pomůže sdružení získat i finanční prostředky do Fondu pro budoucnost. Z něj Post Bellum plánuje financovat například pomůcky pro výuku dějepisu.
Výstava 'My jsme to nevzdali, aneb příběhy 20. století', která v Praze potrvá do 14. listopadu, má být putovní. Kroupa doplnil, že nyní jednají s radnicemi v několika dalších městech, kde by mohla být umístěna alespoň část rozsáhlé expozice.
