Výstavba dálnic je pomalá. Dokončení sítě do roku 2050 je nereálné, tvrdí kontroloři

Výstavba dálnic byla v letech 2013 až 2017 velmi pomalá a ani v příštích letech příliš nezrychlí. Vyplývá to z výsledků prověrky, které v pondělí zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Státem daný termín dokončení dálniční sítě v roce 2050 při současném tempu nelze podle NKÚ stihnout.

Praha (Aktualizováno: 8:47 29. 1. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dostavba dálnice D8 přes České středohoří | Foto: Filip Jandourek

Ministerstvo na svém webu sdělilo, že připravilo novelu stavebního zákona, která má výstavbu zrychlit. Podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) je příprava staveb neúnosně dlouhá .

Kontroloři prověřovali období od roku 2013 do června 2017, zahrnující konec vlády Petra Nečase (ODS), vládu Jiřího Rusnoka a od ledna 2014 vládu Bohuslava Sobotky (ČSSD), v níž měli resort dopravy na starost ministři za hnutí ANO. V tomto období bylo ročně zprovozněno v průměru 16 kilometrů dálnic. „Tempo výstavby dálnic je velmi pomalé a v některých fázích přípravy se oproti předchozí kontrole NKÚ ještě zpomalilo,“ sdělil mluvčí NKÚ Václav Kešner.

Odklad o 40 let

„Dálniční síť původně měla být zcela dokončena v roce 2010. Termín ministerstvo dopravy několikrát posunulo a nyní je stanoven na rok 2050. Současné tempo výstavby ale nestačí ani pro dosažení tohoto cíle,“ uvedl dále.

Aby stát stihl síť dokončit do roku 2050, musel by podle NKÚ ročně otevřít 25 kilometrů dálnic. Vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi slibuje v programovém prohlášení do čtyř let otevřít 110 kilometrů nových dálnic, ročně 27,5 kilometru. Podle NKÚ je ale reálné tempo 17 kilometrů ročně.

Dálnic 'zdarma' přibude. Od Nového roku se otevře motoristům dalších pět neplacených úseků

Číst článek

Rozšiřování sítě dálnic podle ministra Ťoka zdržel útlum výstavby za Nečasovy vlády. „Pokud byla zastavena příprava a zahajování nových staveb dálnic, pak jsme v posledních čtyřech letech nemohli mnoho nových dálnic otevřít a soustředili jsme se hlavně na rozhýbání přípravy a zahajování nových staveb,“ uvedl Ťok, který ministerstvo vedl i v Sobotkově vládě od prosince 2014.

Výstavbu podle NKÚ zpomalují problémy v přípravě staveb - opakující se napadání a odvolávání účastníků územního a stavebního řízení, řešení výjimek kvůli chráněným druhům rostlin a živočichů i dlouhé majetkoprávní vypořádání. „Příprava staveb dálnic ve fázi od získání souhlasného stanoviska k vlivům na životní prostředí (EIA) do vydání stavebního povolení trvala v průměru 13 let,“ oznámil Kešner. Příkladem je podle něj třeba stavba D1 Říkovice - Přerov, kde bylo souhlasné stanovisko EIA vydáno roku 2000, ale dodnes nebylo ukončeno majetkoprávní vypořádání.

Ceny výstavby zlevnily o polovinu

Ministerstvo dopravy chce zrychlit výstavbu novelou stavebního zákona, kterou nyní projednávají výbory Poslanecké sněmovny. Jednou z novinek je takzvaná předběžná držba, která by umožnila začít stavět ještě předtím, než budou vykoupeny či vyvlastněny pozemky pod dálnicí. Územní řízení by také u konkrétních staveb vedl jeden specializovaný stavební úřad v kraji. Návrh obsahuje i výčet prioritních dálnic a železnic, kterých by se urychlení stavby týkalo.

Stavba dálnic však podle kontrolorů v prověřovaném období zlevnila v průměru o 55 procent. „Vybudovat jeden kilometr dálnice stálo v letech 2013 až 2017 v průměru 152 milionů korun. To je přibližně o 190 milionů korun méně, než za kolik se stavělo v letech 2008 až 2012,“ uvedl mluvčí NKÚ. Ceny staveb nebyly podle kontrolorů až na výjimky významně nadhodnoceny ani podhodnoceny.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme