Výzkumné ústavy řízené ministerstvy by se nově mohly propojit s univerzitami
Výzkumné ústavy, které řídí jednotlivá ministerstva, by se mohly nově propojit s vysokými školami nebo Akademií věd. Například o průhonický výzkumný ústav, který se pyšní největším genofondem rostlin, by se nově starala Česká zemědělská univerzita, a ne ministerstvo životního prostředí. Nová pravidla pro resortní výzkum v září projednají odborníci ve sněmovně. Chtějí navrhnout změnu zákona.
Ivo Tábor, ředitel pražského Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví stojí před velkou mapou. Ukazuje na plánek dendrologické zahrady, která se může pochlubit rostlinnými unikáty.
„Je tady samozřejmě hodně šlechtěných rostlin, ale také hodně průhonických odrůd. Průhonice proslavily rododendrony a azalky,“ říká Tábor.
Právě pěstování azalek tady má dlouhou tradici, doplňuje zahradník Zdeněk Kiesenbauer:
„Máme přehlídku průhonických šlechtěných azalek, které se tady šlechtí od 30. let za účelem zimovzdornosti. Je to vlastně alternativa k japonským azalkám. Přínos ke světovému sortimentu je v tom, že barvy nejsou tak jasně karmínové a křiklavé.“
Právě tento ústav by už v budoucnu nemuselo zřizovat ministerstvo životního prostředí, ale například Akademie věd nebo vysoká škola. Zájem by měla Česká zemědělská univerzita. Výzkumný ústav to vítá, potvrzuje ředitel Ivo Tábor:
„Myslím si, že by to nebylo špatné řešení. Nakonec ve světě jsou rovněž takovéto výzkumné ústavy spojené s vysokými školami.“
Pro jsou i ministerstva
Stejně výhodné by to prý bylo i pro dosavadního zřizovatele, ministerstvo životního prostředí, říká náměstek ministra z TOP 09 Tomáš Tesař:
„Jsem hluboce přesvědčen, že tento stav, kdy ministerstvo je zřizovatelem a nemá vliv na řízení instituce, není normální.“
Podle náměstka současný model řízení mezi ministerstvem a jeho ústavem příliš nefunguje.
„To nemůže být tak, že za vámi přijde vědecký potenciál z výzkumného ústavu, jehož vy jste zřizovatelem, ale nemáte šanci ho nějakým způsobem řídit, a řekne, že by nám nabídli šest výzkumných úkolů, které se nám určitě budou hodit. Na to jim říkám, že je to obráceně,“ uvádí Tesař.
Ministerstvo podle něj musí naopak na výzkumnou zakázku vypsat soutěž. A tu ne vždy vyhraje jeho ústav. Proto je podle něj vhodnější, aby pracoviště spadalo pod vysokou školu nebo Akademii věd. Výzkum bude podle něj efektivnější.
Podobně možnou změnu vítá i ministerstvo zemědělství.
Záleží na poslancích
Nová pravidla pro výzkumné ústavy by mohla být hotova na podzim. Debatu v poslanecké sněmovně k tématu teď v září otevře předsedkyně školského výboru Anna Putnová z TOP 09.
„Resortní výzkumy trochu zaspaly čas a v řadě případů připomínají ještě pozůstatky socialistického řízení. Domnívám se, že současná doba ukázala, že je třeba, abychom koncentrovali jak lidský potenciál, tak finanční zdroje,“ vysvětluje Putnová.
V současné době je v Česku zhruba čtyřicítka pracovišť, která spravují ministerstva zemědělství, životního prostředí, vnitra a obrany.