Vyznamenání bratří Mašínů stále rozděluje Senát
Bratři Mašínové. Pro jednu stranu sporu jsou členové jejich odbojové skupiny hrdiny, kteří bojovali proti zločinnému režimu. Pro druhé jsou vrahy, kteří při své činnosti zabíjeli nevinné lidi. Senát tento týden opět navrhl prezidentovi, aby vyznamenal Ctirada a Josefa Mašíny a Milana Paumera Řádem bílého lva. Zdaleka ne všichni senátoři jsou ale přesvědčeni o tom, že to je vhodný krok.
Senátor za Stranu zelených se ale nechal před časem slyšet, že Mašínové byli stateční a přisuzovat vinu jim mohou jen ti, kteří se zachovali stejně odvážně jako oni. Podle Štětiny navíc není diskuze na téma viny nebo neviny, respektive kladů a záporů na pořadu dne.
„Mnohem důležitější je, na jaké straně barikády tehdy skupina bratří Mašínů stála. Já jedno, jestli byli hrdinové nebo vrazi. Ptám se, zda byli obětí války mezi režimem KSČ a tehdejším lidem. Železné pravidlo války zní, kdo nezabije, bývá zabit a přesně do této situace se bratři Mašínové tehdá dostali,“ uvedl Štětina v Ozvěnách dne a dodal:
Vyznamenání bro skupinu bratří Mašínů. Téma pro senátora SZ Jaromíra Štětinu a senátora za ČSSD Jaroslava Sykáčka.
„Mašínové během svého odboje zabili sedm lidí a svým způsobem i oni byli oběťmi války. Pozůstalým samozřejmě náleží hluboká účast, ale je třeba si uvědomit, že nebyli oběťmi Mašínů, nýbrž opravdu války té doby. I samotní komunisté přiznávali, že jde o fázi třídního boje.“
Sykáček: Nezkreslujme historii
Senátor Jaroslav Sykáček z ČSSD ale varuje před překreslováním historie a vytvářením hrdinů tam, kde nejsou.
„Nelze zaměňovat pojmy hrdinství a statečnost. Legální odboj, který využívá násilných a ozbrojených metod, je dovolen podle mého názoru pouze za válečného stavu. Ozbrojený odboj proti totalitnímu režimu, který si navíc tehdejší společnost zvolila, nemůže být hrdinstvím. O žádnou válku se tehdy nejednalo,“ řekl Sykáček a dodal:
„Domnívám se, že prostředky, které použili bratři Mašínové nebyly adekvátní. Například případ usmrcení příslušníka SNB Honzátka jasně ilustruje, že právě jeho zabití bylo zbytečné a zákeřné a mělo jediný cíl, a to zakrýt identitu skupiny bratří Mašínů.“
Kontroverzní jsou i oběti
Kontroverzním činem zůstává kromě zmíněného případu z Čelákovic také zavraždění pokladníka podniku Kovolis Josefa Rošického při přepadu vozu, který vezl výplaty. Podle Štětiny ale právě stín kontroverze rozmetává právě identita Rošického.
„V momentě, kdy Josef Mašín zabil Honzátka a Rošického, seděl ještě jeho bratr ve vězení. Aby ho mohla skupina osvobodit, potřebovala prostředky. V cestě jim stál zbrojený člen KSČ Josef Rošický a ještě jeden ozbrojený závodní milicionář. I zde platí pravidlo, které jsem již zmiňoval,“ uvedl senátor SZ.
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková z ČSSD ale v diskusi v senátu uvedla, že podle mezinárodního práva se ani ve válečném stavu zajatci nezabíjejí. S tím souhlasí i její kolega z ČSSD Jaroslav Sykáček.
„Musíme vzít v úvahu, že byl zabit minimálně jeden člověk, který se nemohl bránit. To je nepřípustný a neadekvátní způsob boje,“ uzavřel Sykáček.
