Höschl o výzvě lékařů: Jsme v bodě, kdy mohou negativní dopady přísných opatření převažovat

Jedenáct lékařských odborníků z Univerzity Karlovy vyzvalo vládu, aby opatření spojená s koronavirem uvolňovala rychleji než doposud. Pokud by se udržovala současná plošná omezení, mohlo by to podle nich mít vážné dopady na zdraví lidí i hospodářství. „Nezapomeňme, že těžce nemocní nejsou zdaleka jen na koronavirus. Péče o další pacienty je nyní upozaděna,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál profesor Cyril Höschl.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Psychiatr Cyril Höschl

Psychiatr Cyril Höschl | Foto: Elena Horálková | Zdroj: Český rozhlas

Jaké jsou vaše hlavní námitky proti dosavadnímu postupu státu? Proti těm prvním rychlým krokům zásadní výhrady nemáte.
Myslím si, že dosud nelze mít proti tomu, jak vláda postupovala, námitky. Ta situace se vyvíjela, spolu s ní se vyvíjely i názory na to, jak dál postupovat. Teď jsme ale v bodě, kdy by negativní dopady přísných restriktivních opatření mohly převažovat nad prospěchem, který představovala v úvodu zvládnutí epidemie.

Například co se týče dostupnosti ostatní lékařské péče, nezapomeňme, že těžce nemocní nejsou zdaleka jen na koronavirus, ale jsou u nás na kardiovaskulární, onkologická onemocnění. Péče o tyto pacienty je nyní upozaděna, a dokonce ta plánovaná péče je pozastavena, jsou omezeny odběry orgánů například pro transplantace, plánované chirurgické výkony.

To všechno ve středně a dlouhodobější perspektivě začne ohrožovat zdraví obyvatelstva víc než původní pandemie. Chceme jen upozornit na to, kam přehodit výhybku v současné situaci, nikoliv kritizovat to, co se dosud udělalo.

Premiér Babiš: Všechny obchody by mohly otevřít už v květnu, budeme o tom jednat

Číst článek

Není ten požadavek, co se týče dostupnosti ostatní lékařské péče, už vlastně splněn? Ministerstvo zdravotnictví už od 14. dubna obnovu běžné péče o pacienty umožnilo a návrat k normálu podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) by měl trvat dny až týdny.
My jsme jenom rádi, že se to - paralelně ke změnám, které jsme navrhovali - uskutečňuje. Jistě jsme si všichni všimli, že i na úrovni těch, kdo o tom rozhodují, nejsou názory na strategii, jak dál postupovat, jednoznačné a dělí se do takových dvou proudů původně označovaných jako promořovači a naopak omezovači. Tenhle rozdíl se do určité míry stírá.

Všichni si strašně moc slibují od studie, která má zjišťovat stav imunity, nebo vlastně prevalenci prodělaného onemocnění. Ale abychom nevyvolávali nadměrná očekávání, je třeba zdůraznit, že podstatná část imunity se týká buněčné imunity, která spíše nebude touto studií zachycena. Pokud někdo nemá protilátku, ještě neznamená, že musí nutně být nakažen při styku s tou infekcí.

Takže široká studie podle vás nemá smysl?
Určitě má smysl, ale nelze od ní očekávat, že vysvětlí všechno a že nám zcela jasně ukáže, jak by politická rozhodnutí měla vypadat. Do značné míry je podmíněna i dalšími okolnostmi - například výhledem i dalšího hospodářského vývoje, protože nezapomeňme, že s poklesem HDP poklesne i výběr veřejného zdravotního pojištění.

Testy na plošné testování jsou certifikované v Belgii. Spekuluje se o jejich validitě, říká lékař Šedo

Číst článek

Negativní dopady na zdravotní péči se netýkají dneška nebo zítřka, kdy vláda už uvolní plánovaná vyšetření a normální chod zdravotnictví, ale týkají se třeba středně a dlouhodobého výhledu, kdy klesne nepochybně kvalita zdravotní péče v případě, že klesne výběr a klesne úhrada zdravotní péče. Což jsou nebezpečí, na která upozorňujeme.

Jaké předkládáte, kromě obvyklé zdravotní péče, návrhy?
Nejdřív se snažíme trochu zklidnit obavy, které jsou vzbuzeny jednostranným informováním a jednostrannou permanentní masáží v médiích v počtu mrtvých. Všimněte si, že u žádného jiného onemocnění se nedozvíte ráno ve zprávách, že už zemřel patnáctý pacient na rakovinu střeva a podobně.

To jsou zprávy sice pravdivé, ale jsou zavádějící svou jednostranností. Čili náš první cíl byl trochu zklidnit tu celkovou atmosféru poskytnutím vyvážených a pokud možno emocí zproštěných informací.

Zadruhé jsme chtěli upozornit, že zdravotnický systém nezkolaboval a že u nás zřejmě ani pod náporem pacientů s nemocí covid-19 nezkolabuje, což je další zdroj obav. My máme kapacitu intenzivních lůžek vyčerpanou na necelou polovinu a ten trend navyšování počtu těžkých případů už se dá z dosavadního vývoje predikovat.

Nemáme dostatek ochranných pomůcek, varují dětští lékaři. Rodičům radí neodkládat plánovaná očkování

Číst článek

Dále se snažíme upozornit, že koronavirus nezvýšil v dosavadním průběhu přirozenou úmrtnost v České republice. Snažíme se také navrhnout to, aby byly vyhodnoceny výsledky studie a navrhujeme zaměřit se na rizikové, takzvaně křehké spoluobčany, neboť věk není jediný rizikový faktor. Možná že vůbec není rizikový faktor, ale jsou to právě onemocnění, která se ve vyšších věkových kategoriích vyskytují, ať už to je diabetes, vysoký tlak a tak dále.

Navrhujeme také zaměřit se na pečovatelské domy a domovy pro staré občany, které jsou rizikovými komunitami. Tam si myslím, že se to úsilí spíše zanedbalo, přitom možná kdyby se zlomkem nákladů, které musíme obětovat na celostátní nouzovou situaci, investovalo, tak by výsledek rozhodně nebyl horší než dneska, protože to je ten zdroj negativních zpráv mortality.

Tomáš Pavlíček, tef Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme