Vzdělanější rodiče více dbají na volný čas dětí, prozradil průzkum
Děti od šesti do patnácti let, které tráví svůj volný čas na kroužcích, jsou mnohem šťastnější. Více se jim také věnují rodiče s vysokoškolským vzděláním. Ukázal to celorepublikový výzkum mezi žáky na českých základních školách. Odpovídalo více než dva tisíce školáků.
„Třikrát týdně chodím na fotbal, jsem rád, když jdu s kamarády ven. S rodiči trávím spíš víkend. Většinou jezdíme na chatu nebo jdeme na nějakou akci tady v Praze,“ říká jeden ze žáků deváté třídy pražské Základní školy Vršovická.
Pro vývoj dítěte je volný čas velmi důležitý a záleží také na tom, jestli se mu v něm věnují sami rodiče.
„Rodiče vnímají, že volný čas je takový, kdy si dítě může dělat, co chce, a nemají potřebu ho koordinovat. Je tam ale obrovská míra rizikovosti, že dítě přebírá spontánní podněty,“ popisuje Tomáš Čech z katedry sociální pedagogiky Masarykovy univerzity v Brně.
74 procent dětí uvedlo, že mají nějaký zájmový kroužek. Nejvíce je pak navštěvují školáci ve věku od 10 do 12 let. Po třináctém roce už kroužky opouštějí a věnují se spíše více svým kamarádům. Čtvrtina dětí naopak nikam nechodí.
Právě volný čas dětí souvisí hodně se vzděláním rodičů. Čím vyšší vzdělání mají, tím více dbají na volný čas potomků. Je pro srovnání – u rodičů vysokoškoláků dochází na kroužky 86 procent dětí, u rodičů bez maturity jen 58 procent.
Rodina, zdraví přátelé - to nejdůležitější
„Hodnoty jednotlivých dětí odpovídají tomu, jak se změnila společnost. Dnes rodiče na děti podle mého názoru nemají příliš mnoho času, děti vyhledávají pouze pasivní způsob relaxace,“ doplňuje ředitel pražské Základní školy Vršovická Luděk Jeřábek.
Výzkum také rozebíral, co považují děti za nejdůležitější. Je to podle nich rodina, zdraví a kamarádi. Ti starší pak touží mít také hodně peněz.
Odborníci se žáků ptali i na to, co jim nejvíce vadí. Mezi prvními byly válečné konflikty, lhaní nebo kouření. Ani jedno z dětí neuvedlo, že má nějaké etnické předsudky.
Demokracie není anarchie
Přesto odborníci varují, že dnešní mládež nevyrůstá ve společnosti, která by jim ukazovala ty správné morální hodnoty, říká Irena Hošková, manažerka projektu Klíče pro život, jehož je výzkum dětí součástí.
„Děti nevěří ani v politiku, ani v Boha. Je to jakýsi vyšší rámec, který této společnosti chybí. Zvolili jsme demokracii, což je pěkné, ale ona se špatně prezentuje. Často ji vnímáme spíš jako anarchii. Děti potřebují mít pevné hranice. My jsme je rozvolnili, a tak se v tom děti trochu ztrácí,“ vysvětluje.
Dnešní školáci jsou také závislí na moderních technologiích. Osmdesát procent žáků vlastní mobilní telefon. Polovina z nich pak MP3 přehrávač.
