VZP navrhuje snížení počtu lůžek v nemocnicích o deset tisíc
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) by uvítala míň lůžek v nemocnicích. Vyzvala proto krajské samosprávy, aby přehodnotily, jakou kapacitu by nemocnice měly mít. Pokud by klesl počet lůžek o deset tisíc, nesnížily by se platby za léčení. Nemocnice by tak podle VZP mohly mít víc peněz na mzdy.
„O tomto problému se ví už mnoho let. Neustále se o něm mluví, ale nikdy nebyla odvaha ho řešit. Čas ale nazrál a restrukturalizace těch zařízení se musí udělat. Prospěje to všem a teď je nejvyšší čas,“ uvedl ředitel VZP Pavel Horák.
Dodal, že se obává, aby neproběhla živelná restrukturalizace nemocniční sítě ne podle toho, jak má vypadat, ale podle toho, kde zrovna jsou nebo nejsou výpovědi.
O řešení krize ve zdravotnictví mluví ředitel VZP Pavel Horák a předseda Gynekologické a porodnické společnosti Vladimír Dvořák v Ozvěnách dne Radiožurnálu.mp3
„To se zdaleka nekryje. Myslím si, že než živelný proces vynucený okolnostmi je mnohem rozumnější postupovat podle koncepce lůžkové sítě, kterou jsme už projednávali s kraji před dvěma lety. Podstatou toho je, že snížením fixních nákladů zdravotnických zařízení se uspoří peníze, které pak bude možné využít třeba na odměňování personálu,“ řekl Pavel Horák.
Podle jeho slov se jedná o zrušení lůžek, která jsou nevyužita z důvodu zbytečných bariér mezi obory nebo z důvodu převádění hospitalizační péče do ambulancí nebo do takzvané jednodenní chirurgie.
Podle premiéra Petra Nečase by zvýšení platů lékařů mělo jít ruku v ruce s reformou zdravotnictví. Její součástí by bylo i efektivnější využití míst v nemocnicích.
„Je naprosto šokující, že teď pojišťovna přichází s tím a říká ‚zrušte deset tisíc lůžek'. S takovým zásahem by přeci měl přijít spíše ministr zdravotnictví po nějaké důsledné a důkladné analýze. Systém je třeba změnit z gruntu. Nelze jen zrušit postele, je také třeba říci, co se stane s pacienty, kteří na nich leží,“ řekl David Rath.
Porodní a poporodní péče
O tom, co si počít po 1. březnu, dnes do časného večera jednali ředitelé pražských nemocnic a vedoucí oddělení, na kterých se pečuje o novorozence. Porodní a poporodní péče je totiž jedním z oborů, které mohou být nejcitelněji zasaženy.
Primátor Bohuslav Svoboda řekl, že pražské porodnice by nebyly schopny po odchodu lékařů od března zajistit péči o matky a jejich děti jako dosud. Dvě ze šesti porodnic v hlavním městě - na Bulovce a v Thomayerově nemocnici - by musely přestat přijímat rodičky úplně. Ostatní porodnice by prý nebyly schopné matky převzít, protože na to nemají kapacitu.
Pražský primátor Bohuslav Svoboda mluví o aktuální situaci v porodnické péči v pořadu Stalo se dnes na Radiožurnálu.mp3
„V tuto chvíli máme ohroženou akutní a superakutní péči,“ řekl Bohuslav Svoboda.
Podle jeho slov není ohrožena péče v pracovní době od osmi do 16 hodin, ale pohotovostní služby 24 hodin denně, protože lékaři v současné době nedávají výpověď z pracovního poměru, ale na pohotovostní služby.
Lékaři proto žádají o pomoc vládu. Radiožurnálu to potvrdil ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě Jaroslav Feyereisl.
„Kdyby skutečně došlo k tomu, že všechny výpovědi, které jsou podány, byly realizovány, tak by byla situace bezpochyby kritická, zejména v některých regionech,“ řekl v Ozvěnách dne předseda Gynekologické a porodnické společnosti Vladimír Dvořák.
Nejkritičtější je podle něj situace v kraji Vysočina. Praha podle jeho slov patří k regionům, kde by akutní ohrožení porodnické péče mohlo také nastat.
