Politici, vojáci i zahraniční diplomaté uctili památku Čechoslováků sloužících v britském letectvu
Lidé si v pondělí v Praze připomněli Čechoslováky, kteří za druhé světové války sloužili v britském Královském letectvu (RAF). Na Klárově jejich památku uctili zástupci politiky, armády, britské, polské a slovenské ambasády i příbuzní.
Po položení věnců řečníci v projevech oceňovali odvahu letců, někteří také vybídli k pomoci spolupracovníkům českých vojáků v Afghánistánu. V pátek uplynulo 76 let od oficiálního návratu stíhačů z 310., 312. a 313. stíhací perutě RAF.
Záchranná vesta, hodinky, tisíce úlomků kostí. Nizozemci zkoumají ostatky československých letců
Číst článek
„Před začátkem druhé světové války z rozhodnutí našich spojenců, kteří jakýsi pomyslný evropský světový mír dali výše než je spojenectví s malým národem, došlo k tomu, že jsme přišli o svoji zemi o svoji svobodu a samostatnost a zároveň to stejně dopadlo špatně,“ uvedl v projevu předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
„Winston Churchill tenkrát to chování velmocí charakterizoval svým známým výrokem: ‚Volili jsme mezi hanbou a válkou, zvolili jsme hanbu a máme hanbu a válku,‘“ dodal politik. Doplnil, že příslušníkům našich ozbrojených sil pak nezbylo než hledat možnosti, jak bojovat proti nepříteli a jednou z nich bylo i působení v Královském letectvu a zapojení do bitvy o Anglii, čímž přispěli k porážce fašismu.
Srovnání s Afghánci
Vystrčil následně připomněl, že Britové na Čechoslováky nezapomněli, podotkl, že naši letci mají mimo jiné v Británii své památky a pomníky. „Jinými slovy, ti, kteří bojují společně za svobodu se neopouští a nezapomíná se na ně. A to je dle mého názoru dnešní velmi aktuální a současné svědectví k tomu, jak bychom se dneska měli ke svým spojencům, k tlumočníkům v Afghánistánu a k dalším chovat my, protože pokud tak neučiníme, tak to první, co sklidíme je hanba, to druhé co může přijít, je potom ještě něco horšího,“ uzavřel Vystrčil.
Předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová uvedla, že je „naší povinností“ nést v příbězích odkaz Čechoslováků sloužících v RAF. Konkrétně pak připomněla například zadního střelce u 311. perutě Karla Janštu. Politička podotkla, že při příležitosti 110. výročí jeho narození bude v Praze 2, na domě, kde jeho rodina bydlela, odhalena pamětní deska.
Před 80 lety zatklo gestapo odbojáře Josefa Mašína. Při ústupu kryl své kolegy, sám kvůli zranění neunikl
Číst článek
Zavzpomínala také na dalšího příslušníka RAF, Tomáše Loma, který zemřel letos v červnu. Černochová připomněla, že se letcům po návratu do Československa dostalo ostudného přivítání. „Nás teď také čeká doba, kdy doufejme, že v bezpečí se do České republiky dostanou lidé, kteří nám pomáhali v zemi, která není tak vzdálená. (...) A jestli můžu vznést nějakou prosbu na nás na všechny: Chovejme se k nim slušně, pomáhejme jim a snažme se o to, aby se co nejrychleji v České republice integrovali,“ uzavřela politička.
Odvahu československých letců následně ocenili také zástupce velitele armádních Vzdušných sil Petr Lanči nebo pražský radní Jan Chabr (TOP 09). Na závěr pronesl modlitbu kardinál Dominik Duka.
Pieta se konala u památníku v podobě okřídleného lva, který je na Klárově od roku 2014. Vznik památníku tehdy zaplatila britská komunita v Česku a na Slovensku.
V britském Královském letectvu za druhé světové války sloužilo asi 2500 Čechoslováků, kolem 500 jich zahynulo. Po nástupu komunistů k moci v únoru 1948 se stali tito letci pro režim nepohodlní. Mnozí byli z politických důvodů perzekvováni či vězněni, někteří z nich proto zvolili opětovnou emigraci.
Kromě bojů ve Velké Británii se českoslovenští letci za druhé světové války zapojili také do bojů ve Francii nebo v Sovětském svazu. Jen v RAF podle armádních údajů vykonali 43 500 operačních letů. Sestřelili nebo poškodili 362 nepřátelských letounů.
