Zámek Hrubý Rohozec i lesy na Turnovsku. Restituční kauza rodu Walderode se vrací k semilskému soudu

Restituční kauza rodu Walderode se vrací k semilskému soudu. Podle nejvyšší instance chyboval, když mezitímním rozsudkem vyšel vstříc restituentům. Nejvyšší soud vyhověl dovoláním Lesů ČR, města Turnov a Státního pozemkového úřadu. Rozhodnutí ve středu zveřejnil na elektronické úřední desce, plyne z něj, že Karel des Fours Walderode po válce nezískal zpět řádně československé občanství.

Tento článek je více než rok starý.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hrubý Rohozec. V současné době jsou interiéry zámku prezentovány v původní podobě ze 30. let 20. století, kdy na zámku bydlel jeho předposlední majitel hrabě Mikuláš Vladimír Des Fours Walderode

Hrubý Rohozec. V současné době jsou interiéry zámku prezentovány v původní podobě ze 30. let 20. století, kdy na zámku bydlel jeho předposlední majitel hrabě Mikuláš Vladimír Des Fours Walderode | Zdroj: Profimedia

Dovolání památkového ústavu soud odmítl, bylo podle mluvčího soudu věcně neprojednatelné. Ve sporu jde například o zámek Hrubý Rohozec, lesy a pozemky na Turnovsku.

Turnov podal dovolání v restituční kauze Walderode. Město chce zvrátit uznání nároku šlechticů

Číst článek

Soud v Semilech mezitímním rozsudkem uznal Karla des Fours Walderode za oprávněnou osobu z hlediska restitučního nároku. Neznamenalo to automatické navrácení majetku.

Justice měla u každé nemovitosti či parcely zkoumat, jaký je současný stav a zda jsou dány předpoklady pro vydání. Postup semilského soudu potvrdil jako správný také Krajský soud v Hradci Králové.

Nejvyšší soud ale nesouhlasí. „Podmínky k vydání mezitímního rozsudku v nyní posuzované věci splněny nebyly,“ konstatoval ve svém rozsudku.

Walderode přišel o majetek jako Němec na základě Benešových dekretů. Justice se proto zabývala také tím, zda se za druhé světové války neprovinil proti československému státu.

Legitimitu restitučního nároku založil semilský soud na tom, že Walderode po válce, v roce 1947, znovu získal československé občanství.

Řádné občanství

Nejvyšší soud ale nyní vyjádřil přesvědčení, že Walderode oprávněnou osobou nebyl, protože po válce nebylo řádně rozhodnuto o zachování jeho československého občanství. Osvědčení ministerstva vnitra z roku 1947 označil Nejvyšší soud za „pakt, jenž nemohl vyvolat zákonem předvídaný právní účinek“.

Soud potvrdil vrácení majetku rodu Walderode, má hodnotu kolem tří miliard korun

Číst článek

Rodina Walderode se majetku v hodnotě kolem tří miliard korun domáhá od roku 1992, nyní nárok uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová.

I když Nejvyšší soud dovolání památkářů odmítl, ředitel Územní památkové správy na Sychrově Miloš Kadlec jeho rozhodnutí vítá.

„Podrobnosti sice zatím neznám, jsem ale rád, že se to vrací, že to bude znovu prošetřeno, protože se domníváme, že restituce není oprávněná. Ale samozřejmě doufáme, že soudy budou rozhodovat rychle, protože ten soud se vleče už skoro 30 let a je tam problém s investováním do objektu (zámek Hrubý Rohozec). I když nějaké finance tam plynou, tak je to pořád jen odstraňování havarijních stavů,“ řekl ve středu Kadlec.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme