To, že je pokuta pro Česko nevyhnutelná, vychází z praxe evropského soudu. Ve chvíli, kdy je žaloba podána a soud se jí začne zabývat, není možné, že by pokutu nakonec prominul. Může ji snížit, ale úplně zrušit ne.

Česko a dalších pět zemí zažalovala Evropská komise letos v březnu, tedy rok a tři měsíce po té, co už měly platit zákony chránící ty, kteří nahlásí protiprávní nebo přímo korupční jednání.

Podle dřívějších informací ministerstva zahraničí by pokuta pro Česko mohla být i ve výši desítek milionů korun. Evropská komise žádá sankci 4900 eur za každý den prodlení, tedy za každý den, kdy nemá země potřebné zákony ve svém právním řádu.

V případě České republiky bude zřejmě rozhodující datum 20. června letošního roku. Právě ten den vyšly předpisy ve Sbírce zákonů a ministerstvo spravedlnosti následně odeslalo zmíněnou notifikaci. Celkem to tedy vychází na 550 dní prodlení, což by znamenalo skoro 2,7 milionu eur, tedy necelých 64 milionů korun.

Částka ale může být nakonec úplně jiná. „O výši pokuty může rozhodnout jedině soudní dvůr, který v minulosti v řadě případů stanovil nižší pokuty, než původně navrhovala komise. Informaci o tom, kdy by mohl soudní dvůr rozhodnout, nedisponujeme. Dodáváme, že průměrná délka řízení je šestnáct měsíců,“ říká mluvčí ministerstva zahraničí Mariana Wernerová. Pokud by to tak bylo i v tomto případě, verdikt by mohlo Česko znát za rok.

Peníze ministerstva

Česko bude pokutu platit z peněz ministerstva spravedlnosti. Ale náměstek Antonín Stanislav z ODS nechce spekulovat o výši pokuty, ani o tom, kde na to resort vezme. „Je to čistě hypotetická úvaha a opravdu bych nechtěl předjímat výši sankce. Nepředpokládáme, že by částka byla takhle vysoká,“ komentuje situaci.

Ministerstvo se hájí tím, že současná vláda připravila zákon co nejrychleji a že i projednávání v parlamentu bylo hladké. Od předloňského prosince taky platil takzvaný přímý účinek směrnice. To znamená, že i když nebyla v právním řádu, lidé se na ni mohli odvolávat. I to by podle ministerstva spravedlnosti mohl soud brát jako polehčující okolnost.

Problém s přijímáním zákona vznikl mimo jiné pro to, že už připravený zákon nestihla schválit minulá Poslanecká sněmovna. Lhůta pro začlenění směrnice do českého právního řádu uplynula 17. prosince 2021, což je i den, kdy byla jmenována současná vláda Petra Fialy a její ministr spravedlnosti pak představil novou předlohu.

„My jsme v maximálním urychlení zákon předložili do meziresortního připomínkového řízení, to trvalo asi čtyři měsíce, a musím konstatovat, že legislativní proces v Poslanecké sněmovně na to, jak to byl složitý zákon a chvílemi kolem něj byly i velké politické diskuse, proběhl velmi rychle, trval asi pět měsíců,“ připomíná náměstek Antonín Stanislav.

S tím ale nesouhlasí protikorupční organizace. Například Transparency International už dřív uvedla, že resort mohl klidně vzít předlohu z minulého volebního období a předložit kvůli úspoře času právě tu. To se ale nestalo.

Kateřina Součková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít