Nový zákon i nezávislý úřad. Ministerstvo spravedlnosti chce chránit oznamovatele korupce

Upozorní na podezřelé jednání nebo rovnou podplácení a za to je čeká vyhazov z práce. Právě v takové situaci se v Česku ocitají takzvaní whistlebloweři – tedy oznamovatelé korupce. Ochránit je má nový zákon. Jeho návrh právě předělává ministerstvo spravedlnosti. Ve hře je i vznik nezávislého úřadu, kam by se oznamovatelé mohli obracet. Ochrana se bude vztahovat třeba i na stážisty, uchazeče o zaměstnání, podnikatele nebo příbuzné.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pokud se včas podaří odhalit trestnou činnost, může to podle ministerstva ušetřit veřejné peníze | Zdroj: Profimedia

„Když jsem si šla pro výpověď, tak někteří lidé na chodbě mi řekli, že jsem udavač. Ale moje nejbližší okolí mě chápalo,“ říká bývalá ekonomka Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslava Rákosníková.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak bude nový zákon chránit takzvané whistleblowery? Dozvíte se v reportáži

Právě ona upozornila na okolnosti nezdařilé rekonstrukce sídla ústavu. Teď opravu už druhým rokem prověřuje policie kvůli podezření z nehospodárného nakládání s penězi. Vedení pochybení odmítá. Podle Jaroslavy Rákosníkové by měl existovat nějaký úřad nebo komise, která by whistleblowerům pomáhala.

„Kde by někdo tu situaci rozebral a řekl ano, ten člověk je v právu, nebo není v právu,“ přiblížila.

S tím připravovaný zákon počítá. Původně měla vzniknout agentura při ministerstvu spravedlnosti. Teď resort zvažuje i samostatný úřad.

„Náplň práce zaměstnanců bude primárně spočívat v přijímání a posuzování důvodnosti podaných oznámení včetně vydání osvědčení o učiněném oznámení v důvodných případech, dále v poskytování potřebných informací veřejnosti, metodické a odborné pomoci ve věcech ochrany oznamovatelů,“ vysvětlil mluvčí resortu Vladimír Řepka.

Co je whistleblowing?

  • Whistleblowing je anglický výraz pro zapískání na píšťalku. V přeneseném smyslu tak pojmenováváme situaci, kdy se nehraje podle pravidel a člověk na to upozorní. 
  • Na zásadní pochybení upozorní tzv. whistleblower neboli oznamovatel osobu nebo instituci, která toto sdělení prověří a proti protiprávnímu jednání zakročí. Může jít o korupci, ale také o situace, které ohrožují zdraví lidí nebo životní prostředí.
  • Nejzávažnější případy takových oznámení jsou situace, kdy oznamovatel upozorněním porušuje loajalitu ke svým přímým nadřízeným a zaměstnavateli, který je za jednání zodpovědný.

Zdroj: www.radiozurnal.rozhlas.cz/kdo-je-whistleblower-mame-je-i-v-cesku-6234039

V září na vládě?

Do vlády chce ministerstvo zákon poslat nejpozději v září. Nezisková organizace Transparency International a platforma Rekonstrukce státu preferují, aby agendu obstarával nezávislý úřad. Podle právníka Transparency International Jana Dupáka by se pak na něj lidé obraceli s větší důvěrou.

„Odbory na ministerstvu nebo na jiném úřadu můžou být problematické z tohoto pohledu. Pokud by byl pod služebním zákonem, vy se kdykoliv můžete zbavit toho úředníka, zrušíte jeho místo. Jakmile je tam je nějaká záruka nezávislosti a důvěra v ten úřad, tak se na ně určitě bude obracet mnohem více lidí,“ popsal.

Pokud se včas podaří odhalit trestnou činnost, může to podle ministerstva ušetřit veřejné peníze. Resort návrh předělává kvůli evropské směrnici, která nedávno posílila ochranu oznamovatelů.

Vedle zaměstnanců nebo lidí ve služebním poměru se proto bude zákon vztahovat i na podnikatele, firmy, dobrovolníky, stážisty, uchazeče o zaměstnání, kolegy nebo třeba příbuzné oznamovatelů.

Zbudou jen sklepy a základy. Ústav pro studium totalitních režimů hledá peníze na opravu za půl miliardy

Číst článek

„Smyslem je poskytnout ochranu všem, kteří se s nějakou takovou informací dostanou do kontaktu,“ doplnil analytik Rekonstrukce státu Věnek Bonuš.

Získali by tak ochranu proti propuštění, snížení mzdy, diskriminaci nebo jiným znevýhodněním. Nový zákon dopadne taky na zadavatele veřejných zakázek i firmy s víc než 50 zaměstnanci. Ty budou muset určit člověka, která bude přijímat oznámení a případně je postupovat dál.

Kolik zaměstnanců ročně upozorní na protiprávní jednání, není jasné. Protikorupční organizace, jako je například Oživění, uvádějí, že se na ně obrací důvodně několik desítek lidí ročně. V Česku zatím ucelená ochrana takzvaných whistleblowerů neexistuje. Zákon, který to řeší, má přibližně polovina států Evropské unie včetně Slovenska.

Václav Štefan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme