Z jednání o radaru na protest odešla řada starostů
Roztržkou začala schůzka starostů z širokého okolí vojenského újezdu Brdy se zástupci ministerstva obrany o plánovaném americkém radaru. Odborníci jim měli vysvětlit význam zařízení. Ze 150 pozvaných starostů jich ale část posádkový dům bývalých kasáren ve Strašicích na Rokycansku ihned po začátku jednání opustila. Atmosféru na začátku jednání a příčiny odchodu některých starostů si můžete prohlédnout na videozáznamech.
U vchodu do kasáren vítala starosty desítka odpůrců radaru. "My jsme přijeli, abychom podpořili starosty, a to jednání je za uzavřenými dveřmi. Myslíme si, že taková jednání by měla být veřejná," řekl Českému rozhlasu jeden z odpůrců.
Pozváno bylo 200 starostů a přijelo jich nakonec pouhých 60. Dvacítka z nich se na protest proti tomu, že do sálu nebyli vpuštěni novináři, zvedla a odešla. Mezi nimi byl i příbramský starosta Josef Řihák a jeho kolega z Trokavce Jan Neoral. "Odešli jsme proto, že toto jednání předsedajících považujeme za vrchol nedemokracie," podotkl Neoral.
Starosta Strašic Jiří Hahner, který celé setkání zorganizoval, uvedl, že není rád, že mají novináři zákaz vstupu, ale že vyhověl zhruba pěti telefonátům zástupců ministerstva obrany. Ministryně obrany Vlasta Parkanová naopak řekla, že její resort žádný zákaz nevydal. "Byli to starostové, kteří si aranžmá udělali takové, že novináři pozváni budou až na další část se všemi," uvedla.
Po zásahu Parkanové se pak novináři do sálu zhruba po hodině vrátili a spolu se zbylými starosty si vyslechli názory odborníků na raketovou techniku, zdravotní záležitosti vlivu radaru a zopakovali si také některé kapitoly ze zákona o obcích. "Mám z toho velmi dobrý pocit, že všichni, co odcházeli po těch třech a půl hodinách ze sálu, mohli odcházet s pocitem, že všechny informace dostali," zhodnotila jednání Parkanová.
Vláda dala zelenou k jednání s Američany o podmínkách vybudování radarové základny, i když veřejnost a opozice tomu nejsou nakloněny. Radar by měl stát ve vojenském újezdu v Brdech u obce Míšov na Plzeňsku. Washington čeká konečné slovo z Prahy příští rok, nezbytné smlouvy musí schválit parlament. Rozhovory vede s americkou stranou také Polsko, které má hostit desítku protiraketových střel.
Topolánkův kabinet slibuje obcím, v jejichž blízkosti by mohl radar vyrůst, investice do dosud zanedbávané infrastruktury. A to bez ohledu na to, jak nakonec jednání se Spojenými státy dopadnou. Někteří starostové odmítají radar a priori, jiní žádají alespoň jeho posunutí více do vnitrozemí vojenského prostoru. Zástupci obcí, které s výstavbou radarové stanice nesouhlasí, založili nedávno Ligu starostů. Patří do ní asi 30 měst a obcí, většinou ze středních Čech.
