Z léčeben do komunitních center. Změny v psychiatrické péči přinesou komfort, ale budou dražší
Každým rokem přibývá lidí, kteří vyhledají pomoc psychiatrů. Duševních nemocí přibývá, stát proto plánuje proměnit celý systém psychiatrické péče. O pacienty by se měla více starat komunitní centra. Léčebnám by naopak ubyla lůžka, aby se lidé zotavovali na méně početných pokojích.
Dlouhá chodba, bílé stěny. Psychiatr Robert Kučera vchází do oddělení, kde se léčí agresivní, neklidní pacienti.
Někteří z nich mají nařízenou ochrannou léčbu. Jeden z mužů přichází blíž, má úplně prázdný pohled. Několikrát někoho pobodal. O kousek dál skrz mříže natahuje ruku vychrtlý pacient. Prsty ukazuje na dveře, kde sedí ošetřovatelé.
Jak by se mohla reforma dotknout velkých zařízení, zjišťovala v Psychiatrické léčebně Horní Beřkovice reportérka Petra Benešová
„Venku když něco seberou, automaticky opilý člověk, agresivní člověk dostává se sem s asistencí policie,“ vysvětluje jeden z pracovníků léčebny.
V další budově se nachází oddělení, kde se léčí pacienti s vážnou mentální retardací. Někteří se v rozčilení polili a zapálili, jiní spolykali připínáčky.
„Tady vidíte, že je různý typ ubytovacího komfortu. Podle toho, co můžeme nabídnout, jak to samozřejmě i naši pacienti ocení,“ říká lékař Robert Kučera a vzápětí vysvětluje, proč je televize v bezpečnostní schránce:
„Vztek, kdy vezmete židli a někam ji hodíte, je tady normální.“
Program a péče o pacienty se v jednotlivých oddělení různí. U neproblematických pacientů zahrnuje procházky v zahradě či ruční práce s nasbíraným materiálem.
Psychiatrické komunity jsou alternativou k léčebnám. Dotace ale nedostávají
Číst článek
„Nejlehčí pacienti v celé léčebně. Tito pacienti, když by byli propuštěni někde, tak je největší šance, že možná něco nespáchají,“ popisuje Robert Kučera další z oddělení.
Sestřičku sleduje starší muž s koštětem v ruce. Přešlapuje v listí a spokojeně se usmívá. Podle psychiatra Roberta Kučery není myšlenka proměny psychiatrické péče špatná. Jen podle něj tolik nezasáhne samotné léčebny.
Nejasné obrysy transformace
„Vnější svět nestihnul zaznamenat, že k transformaci léčeben již došlo na přelomu 90. let a že léčebny už dávno neplní funkci tak, jak je v představách laiků – té klidné oddechové zóny, plné zeleně. Skladba pacientů se už dávno vyměnila. Proto mi transformace není zcela jasná vzhledem k tomu, že se týká pacientů, které už nemáme,“ krčí rameny Robert Kučera.
Podle psychiatra Kučery jsou v léčebnách převážně pacienti, kteří nutně potřebují lékařskou péči a v komunitních centrech by ji v takové kvalitě nedostali.
Ředitel léčebny Jiří Tomeček se domnívá, že tak bude hodně záležet na tom, jak celý systém péče stát nastaví. Rozšíření komunitních center, která pomohou pacientům vrátit se zpět do života, ale vítá.
„Může dojít k redukci počtu psychiatrických léčeben tam, kde se spádové oblasti překrývají, nebo tam skutečně, kde je převis lůžkového fondu nad požadavky. Ale nedomnívám se, že dojde k nějakému markantnímu úbytku psychiatrických léčeben,“ říká Jiří Tomeček a pokračuje:
„Pokud by k tomu mělo dojít, tak se nabízí nové druhy transformací psychiatrických léčeben do některých druhů následné péče nebo sociální péče.“
Stejná práva jako ostatní pacienti
Změna přístupu k duševně nemocným pacientům je nutná. Říká to Jiří Raboch, předseda České psychiatrické společnosti, která pro ministerstvo připravuje analýzu psychiatrické péče v Česku.
„Když onemocníte vážnou duševní poruchou a odjedete někam, nebo jste hospitalizována v psychiatrické léčebně, tak někdy jste 100 kilometrů od svého bydliště a jste umístěna v pokoji se 14 lůžky,“ upozorňuje Jiří Raboch a pokračuje:
„Když máte infarkt myokardu, tak tohle se vám určitě nestane. Takže si myslím, že doopravdy porušujeme práva duševně nemocných ve srovnání s jinými.“
Stát plánuje zredukovat počty lůžek v psychiatrických léčebnách, aby pacienti měli na pokojích větší komfort. O nemocné pacienty by se v komunitních centrech mělo starat také více terénních pracovníků.
Celková proměna potrvá mnoho let. Odstartovat by měla v roce 2014. Stát chce na ni sehnat odhadem šest miliard korun z evropských fondů.
