Z potravin se nejvíc falšuje víno a med. Inspektoři o tom budou jednat s poslanci

Menší obsah masa v šunce, nebo džem, který téměř neobsahuje ovoce - i takhle můžou vypadat falšované potraviny. Tenhle problém se týká řady výrobků prodávaných v českých obchodech. Dnes se jím budou zabývat členové sněmovního zemědělského výboru spolu s lidmi ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ve vinotéce (ilustr.obr.)

Ve vinotéce (ilustr.obr.) | Foto: Radana Schaeferová

„Falšovaných potravin nepřibývá, ale mění se jejich spektrum. Před deseti lety jsme se zabývali falšovanými bramborami a ovocnými pomazánkami, nyní řešíme problém například s falšovaným vínem. Sledujeme i falšování u medu nebo u některých ovocných výrobků,“ říká Jindřich Pokora, ředitel Odboru kontroly laboratoří a certifikace Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Přehrát

00:00 / 00:00

O falšování potravin mluvil Jindřich Pokora, ředitel Odboru kontroly laboratoří a certifikace Státní zemědělské a potravinářské inspekce

Počet odhalených falešných či pančovaných sudových vín se za poslední tři roky víc než zdvojnásobil. Ukázala to datová analýza Českého rozhlasu. Vzrostl i počet nálezů při kontrolách medu.

Podle Pokory je pro spotřebitele velmi složité poznat falšovanou potravinu: „Například u vína používáme izotopové analýzy. Tam spotřebitel prakticky šanci na odhalení falešného výrobku nemá. U jiných potravin, například u medu, jsou někteří specialisté schopni to poznat. Nicméně laboratorní analýzy musíme používat asi v 90 procentech případů.“

„Je dobré zaměřit se na své oblíbené značky a výrobce a občas se podívat na náš web potravinynapranyri.cz, zda dotyčný výrobek či výrobce neměl v minulosti nějaký problém a podle toho se orientovat,“ dodává Pokora.

Ryby s přidanou vodou

Inspektoři také pravidelně narážejí na falšované ryby, kde nejčastějším prohřeškem bývá nedeklarovaný obsah přidané vody, což se výrazně projeví na chuti. Možnou motivaci nepoctivých výrobců vysvětluje šéf Agrární komory Miroslav Toman:

Přehrát

00:00 / 00:00

Ani vysoké pokuty od SPZI neodrazují některé výrobce od falšování potravin. Více o tématu natáčela redaktorka Eva Rajlichová

„Snižování kvality potravin je samozřejmě z velké části dílem řetězců, které tlačí výrobce na neustále nižší cenu a přitom samy cenu nesnižují. To je ten důvod, proč jsou ekonomicky slabší výrobci někdy nuceni nahrazovat kvalitní surovinu méně kvalitní surovinou.“

Ministerstvo zemědělství doufá, že v boji s falšovanými potravinami pomohou také personální posily pro Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Ta může nepoctivcům udělovat i vysoké pokuty.

„Až 52 tisíc, což je výše průměrné pokuty za loňský rok. Je to výrazně nižší částka, než tomu bývalo v minulých letech. Celkový souhrn pokut je skoro 100 milionů. Pokud někteří provozovatelé budou přistupovat k plnění svých povinností tak, jako jsme bohužel někdy svědci, tak lze očekávat, že budeme muset ještě přitvrdit,“ vypočítává ředitel SZPI Martin Klanica.

Od nového roku inspektoři kontrolují také provozovny společného stravování, kvůli pochybení jich už 60 uzavřeli.

Inspektoři vítají jakékoliv podněty ze strany spotřebitelů, které lze podávat i přes webovou aplikaci.

ČRo, Eva Rajlichová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme