Z programu Zelená úsporám půjdou peníze na zateplení veřejných budov
Dotace z programu Zelená úsporám bude možné nově použít i na zateplování škol a dalších veřejných budov. Celkem na to půjdou 4 miliardy korun. Nový program dnes představí ministryně životního prostředí Rut Bízková.
Podle ní je zájem o zateplování ze strany škol i obcí mimořádný: „Očekáváme velký zájem, řekla bych enormní, protože dosud, vždycky když jsme vyhlašovali výzvu z operačního programu životní prostředí, a podmínky by měly být obdobné jako v operačním programu, tak byl zájem takový, že během dvou až tří dnů jsme měli naplněnou alokaci.“
O rozšíření programu Zelená úsporám mluvila v poledních Ozvěnách dne ministryně životního prostředí Rut Bízková.
„Od podzimu loňského roku řada subjektů poukazovala na to, že prostředků v Zelené úsporám je poměrně velké množství a zároveň že je velká potřeba zateplení veřejných budov. Tak jsme tuto výzvu vyslyšeli a začali jednat s japonskou stranou. Jednání byla ukončena, a proto můžeme vyhlásit jednu výzvu také na veřejné budovy,“ vysvětlila ministryně, proč k rozšíření programu přistoupili.
Ministryně ale upozorňuje na to, že to je pouze jednorázová akce a ministerstvo více než 4 miliardy na veřejné budovy nevydá.
„19. července v 6 hodin ráno otevřeme náš informační systém a začne příjem žádostí. Budeme přijímat projekty do výše 6 miliard a ty nejlepší projekty pak dostanou 4 miliardy korun,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Štěpánek.
Podle expertů, kteří se podíleli na programu, může, v souvislosti s čerpání dotací vzniknout 20 až 30 tisíc nových pracovních míst v nejohroženější oblasti českého hospodářství - ve stavebnictví.
Na dotace z programu Zelená úsporám se chystá během dvou až tří let kontrola. Najaté firmy budou kontrolovat až 25 tisíc domů, jejichž majitelé dostali z programu peníze. „Bude to fyzická kontrola domů, kde bude mimo jiné probíhat i měření,“ dodává Štěpánek.
V programu Zelená úsporám je na zateplování nebo podporu úsporných domů zatím k dispozici asi 18 miliard korun, které stát získal prodejem takzvaných emisních kreditů na skleníkové plyny, hlavně Japonsku.