Za boj v cizí armádě hrozí českým občanům až 10 let vězení, upozorňuje právník
Češi, kteří odjíždějí kvůli dobrodružství nebo penězům bojovat do ciziny, riskují nejen život, ale i vězení. Jak upozorňuje vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty UK Jiří Jelínek, v cizích ozbrojených silách mohou občané České republiky válčit jen za poměrně přísně vymezených podmínek.
Lidé riskují vězení, když jednají v rozporu s branným zákonem.
„Ten říká, že můžete sloužit v cizím vojsku, ale se souhlasem prezidenta republiky. A potom v jiném ustanovení říká, kdy toho souhlasu není třeba,“ podotýká Jelínek.
O tom, kdy Češi smějí a kdy nesmějí bojovat v cizí armádě, mluvil právník Jiří Jelínek
To je třeba v případě, že má člověk kromě českého občanství i občanství jiného státu, a vstoupí do armády právě toho jiného státu. Souhlas prezidenta nepotřebuje také v případě, že bojuje na straně státu, který zajišťuje společnou obranu při napadení České republiky.
Pokud se někdo zákonu protiví, hrozí mu trest. „Je to trestný čin služby v cizích ozbrojených silách podle paragrafu 321 trestního zákoníku,“ vysvětluje Jelínek.
Za to může jít „bojovník“ do vězení až na 5 let, za zvlášť přitěžujících okolností až na 10 let.
„Ty zvlášť přitěžující okolnosti, to je za válečného stavu nebo za stavu ohrožení státu. Pak tam může dojít k situaci, že někdo vstoupí do cizího vojska, a mezitím se stane to vojsko státem, který je nepřátelský, a potom se tedy může dopustit i válečné zrady,“ říká Jelínek.
V řadách proruských separatistů bojoval a zemřel také český dobrovolník
Číst článek
Otázky kolem toho, zda obyvatelé České republiky smějí nebo nesmějí bojovat v cizině, rozvířil v posledních dech příběh učitele z Moravy Ivo Stejskala. Ten se vydal bojovat na Ukrajinu na stranu proruských separatistů a v bojích zahynul.
Zda se účastí v bojích dopustil trestného činu, a jakého vlastně, však není úplně snadné hodnotit.
Podle Jelínka je problém třeba v tom, zda se dají bojovníci samozvané Doněcké republiky považovat za ozbrojené složky cizího státu.
„Potom bych se ptal, jaký je to stát, kde má hranice, kde je území toho státu. To vcelku asi není jasné ani těm místním obyvatelům,“ upozorňuje Jelínek.
Podotýká však také, že se bojovníci z Česka mohli dopustit řady jiných trestných činů.
„Protože platí zásada personality, která říká, že působnost trestního zákoníku se vztahuje na trestné činy našich občanů, ať byly spáchány kdekoli,“ dodává Jelínek.