Za časté povodně prý může změna klimatu. Zvykejme si
Překvapením posledních povodní nebyla ani tak místa jejich výskytu, ale fakt, že se často rozlily zcela malé potoky. Varování meteorologů tak mohla narazit na představy lidí, že je potok nebo říčka nemůže vážně ohrozit.
Lidé se často diví, jak může na našem území spadnout během tak krátké doby tolik srážek.
„Jde o neobvyklou hydrometeorologickou situaci, kdy se různé typy vzduchových hmot sejdou na jednom místě a vytvoří se takové podmínky, že obrovská kvanta vody vyprší. Není to nic zas tak úplně neobvyklého, ale jsou to věci naprosto nečekané a těžko předpověditelné. I když u nás už fungují předpovědi velmi dobře,“ uvedl ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Bedřich Moldan.
Nejen laikům v oblasti klimatologie se zdá, že bleskových povodní a jiných extrémních výkyvů počasí je v České republice v posledních letech čím dál, tím více.
„Jsem přesvědčen, že to má příčiny v globální změně klimatu. Jejich součástí je zvýšený výskyt extrémních událostí jako vlny veder či mrazu. Jde o pomalé zvýšení teploty spodní části atmosféry. S teplem se tam hromadí více energie, což prospívá výskytu těchto extrémních situací. Musíme se smířit s tím, že jich bude přibývat,“ pokračoval Moldan.
Povodňové mapy se překreslují
Odpověď na to, jak se následkům dalších povdní předem bránit, není vůbec jednoznačná. Na Moravě panuje shoda, že je třeba více protipovodňových staveb. Na Liberecku nebo ve Frýdlantském výběžku v často velmi úzkých údolí je obrana proti povodním zřejmě mnohem těžší.
Podle Moldana je třeba už při konstrukci domů vzít na vědomí, že něco takového může nastat.
Bedřich Moldan, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, mluvil na Rádiu Česko o příčinách povodní
„Musíme mít představu do budoucna, v jakých mezích se bude klima asi měnit a co všechno můžeme očekávat. Například vezměmě střechy domů. Dnes jsou třeba konstruovány na maximální rychlost větru 150 km/h, ale výhled do budoucna třeba ukáže, že větry můžou dosahovat 200 km/h, což je pak úplně nová situace,“vysvětlil.
Podle něho je třeba na výzkumu třeba intenzivně pracovat. A to nejen na globálním, ale i na regionálním. Povodňové mapy se totiž neustále mění.
„Stačí se podívat, jak to chápou pojišťovny. Zkuste si postavit dům u řeky a pojišťovna ho prostě nepojistí. Mapy se už opravdu překreslují. Bude záležet, jak vyjdou detailní klimatologické výzkumy,“ dodal Moldan.
