Za čtvrt století provedl ÚHKT přes 850 transplantací
Čtvrt století se v Česku pacienti s nemocemi krve léčí transplantací kostní dřeně. Poprvé ji provedli v roce 1986 pražském Ústavu hematologie a krevní transfúze. Proti vyspělému světu se tehdejší Československo s tímto zákrokem zpozdilo o 16 let, především proto, že čeští odborníci byli za socialismu izolováni od světové medicíny.
V Ústavu hematologie v Praze od té doby podstoupilo transplantaci krvetvorných buněk 850 lidí. Podle ředitele Marka Trněného jejich průměrný věk stále roste - z původních devětadvaceti let se zvýšil na současných devětačtyřicet. Stoupá i naděje nemocných na uzdravení.
Dagmar Dyková je zralá, hezká žena. V roce 1986 onemocněla akutní leukémií - bylo jí dvacet let a lékaři jí dávali jen minimální naději. „Oni mi nelhali, naznačili, že žádné statistiky nejsou. Jen pan doktor řekl, abych se raději už neptala. Tak jsem to tak jakoby pochopila,“ prozradila Radiožurnálu.
Paní Dyková dnes už ví, že tehdy měla před sebou asi jen tři měsíce života. Zachránila ji transplantace kostní dřeně, kterou darovala její sestra. Zákrok jí provedli v pražském Ústavu hematologie a krevní transfúze, jako v pořadí druhému pacientovi.
„Neskutečně jsem věřila, věřila jsem celému týmu, který byl senzační. Byli to absolutní profesionálové, měli nádherné jednání ke mně i celé rodině,“ řekla.
Za 25 let podstoupilo transplantaci 850 lidí
Za čtvrt století podstoupilo transplantaci krvetvorných buněk v pražském Ústavu hematologie 850 lidí, říká jeho ředitel profesor Marek Trněný. Jejich věkový průměr stále roste - z počátečních 29 let se zvýšil na současných 49. Nejstaršímu nemocnému tu transplantovali kostní dřeň v šestašedesáti. Jejich vyhlídky jsou individuální , ale celkově stále optimističtější.
„60 až 70 procent pacientů přežívá dlouhodobě. To znamená, že jsou stavy, kdy je šance menší, ale jsou také stavy, kdy je šance v současné době ještě větší – zhruba 50 až 60 procent. To je takový průměr,“ přiblížil.
Dárce se hledá nejdříve mezi sourozenci, pokud tato cesta není schůdná, začne pátrání v registrech - ve dvou českých a pak i v celosvětovém. Samozřejmě, že čím více lidí v registrech je, tím větší jsou šance nemocných na záchranu.
„Jsme tady nesmírně vděčí jednak všem, kdo se starají o ty 2 české registry a děkujeme zejména těm, kteří jsou ochotni darovat část svých buněk potřebnému pacientovi,“ uvedl profesor Trněný. Pro většinu z nich se podle něj podaří dárce najít.
V Česku se dnes na 8 pracovištích provádí asi 500 transplantací krvetvorných buněk ročně. Jejich úspěšnost odpovídá mezinárodním standardům a dávají naději na přežití stále většímu počtu lidí.
