Za dluhy a krachy daňoví poplatníci letos zaplatili 22 miliard korun, píší LN
Krachy bank a nesplácené úvěry daňové poplatníky přišly letos draho. Jak informují Lidové noviny, zaplatili za ně skoro 22 miliard korun. Hospodářské noviny spočítaly, kolik korun si letos lidé půjčili na vánoční dárky. Armádě podle Práva chybí 200 specialistů. Lékové politice se věnuje Mladá fronta Dnes.
Téměř 22 miliard korun vydali letos podle Lidových novin daňoví poplatníci na krachy bank nebo nesplácené úvěry. V příštím roce by měl objem těchto výplat klesnout na 11,25 miliardy korun. Jaroslav Růžek z tiskového odboru ministerstva financí listu nesdělil, na co přesně a v jaké výši peníze v příštím roce půjdou. Budou se ale asi proplácet záruky za úvěry na financování výstavby koridorů, pořizování železničních vozů a za úvěry od Evropské investiční banky na výstavbu silnic a dálnic.
Až budou banky sčítat, kolik půjčily lidem na nákupy, bude to rekord: za 11 měsíců se půjčky podle údajů národní banky zvedly na 90 miliard korun. Dalších zhruba 5 miliard si lidé podle Hospodářských novin půjčili v prosinci. Už teď ale finanční experti tvrdí, že hlavně kvůli vánočním půjčkám čekají Čechy větší problémy se splácením. První vlna dorazí v únoru - někteří přestanou s placením hned po první splátce. Lidí, kteří přecení své možnosti a nemají na splátky, totiž stále přibývá. Podle národní banky jsou problémy u deseti půjček ze sta, některé odhady exekutorů ale mluví až o pětině.
Dvacetitisícovému vojsku chybí 200 specialistů. Armádním náborových střediskům se je podle deníku Právo do konce roku nepodaří najmout. Jedná se hlavně o strojníky, jeřábníky a řidiče těžké a speciální - hlavně ženijní - techniky. Do profesionální armády se nedaří získat ani více lékařů a zdravotnického personálu. Personální nedostatky ale nejsou tak velké, aby znemožnily chod některých jednotek. Velkou roli v nedostatku špičkových odborníků hraje fakt, že zájemci o službu v armádě nedostanou plat jako v civilní sféře.
Na jednu stranu chce ministr David Rath ušetřit na lécích a zavádí úsporná opatření, která podle lékařů znamenají, že chronicky nemocní pacienti nedostanou léky. Na druhou stranu ani to nebude stačit a v Česku zřejmě dál budou v popelnicích končit léky za 3,5 miliardy korun. Proč? ptá se Mladá fronta Dnes. Češi mají totiž recepty jako fetiš. Bez něj mají pocit, že jsou špatně léčeni. Vypsáním receptu u nás končí 98 procent návštěv u lékaře. V sousedních státech si pacient donáší recept průměrně jen při každé druhé návštěvě.
Deník Právo spočítal, že letošek byl pro sázející rokem vysokých výher. V sázkových hrách a loteriích padla výhra přes milión korun ve více než 70 případech. Mnohé jsou kuriózní - výhru přes 40 miliónů korun přinesla čísla zděděná po dědečkovi a 35 miliónů dostal výherce, který tiket podal ve 13.13 hodin. Průměrná výše výhry v prvním pořadí ve sportce představovala v roce 2005 přes 25 miliónů korun a vyšplhala se tak na nejvyšší úroveň v téměř padesátileté historii nejpopulárnější číselné loterie v České republice.
Zdravotní pojišťovny přestanou od 1. ledna proplácet lidem všechny výhody, kterými lákají klienty. Týká se to například obrouček na brýle, příspěvků na antikoncepci či na bílé plomby nebo proplácení návštěv bazénu a sauny. Píše to Mladá fronta Dnes. Podle ní to zaskočí desetitisíce lidí. "Ministerstvo si to nepřeje. Nebudeme proplácet nic, co nám výslovně nepovolí," řekl podle listu Josef Křivánek z Hutnické zdravotní pojišťovny. Stejně se prý zachovají i ostatní zaměstnanecké pojišťovny, uvádí deník s tím, že pojišťovnám, které výstrahu ministerstva nesplní, hrozí David Rath nucenou správou. Cílem je podle něj ušetřit.
Mladá fronta Dnes napsala, že i ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková dostala ve středu dopis od nuceného správce VZP Antonína Pečenky, který jí nařídil do čtyř dnů skončit s proplácením těchto výhod. VZP vyplatí ročně ženám na antikoncepci příspěvky ve výši 110 miliónů korun. Dopis Musílkové dále nařizuje, že ještě do konce roku musí ukončit i smlouvy, na základě kterých funguje systém internetových zdravotních knížek IZIP, a zastavit stavební investice a investice do nových informačních technologií.
