Za krádež housek vězení? Soudce chtěl jen uklidit recidivistu mimo společnost, soudí právník Gřivna

Platforma Rozumné právo tvrdí, že ani nouzový stav, který v Česku ještě nedávno platil, nemusí automaticky znamenat vyšší tresty za trestné činy. Zásadní je prý přihlédnout především k závažnosti trestného činu, což může udělat každý účastník trestního řízení. Počínaje policistou a soudcem konče.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Trestní právo má nastoupit až tehdy, když jiná právní odvětví a odpovědnost z nich dovozená nepostačuje,“ vysvětluje v Interview Plus princip subsidiarity trestní represe advokát a pedagog Tomáš Gřivna z platformy Rozumné právo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak přísné by měly být tresty za spáchané trestné činy v období nouzového stavu?

Znamená to, že nejprve by měl zákonodárce uvážit, který ze společensky škodlivých jevů je tak závažný, že vyžaduje odpověď trestním právem, třeba i uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody.

„Důležitá je ale rovina interpretační. Měl bych si být vědom, že trestní právo nastupuje až jako poslední. A když už dojdu k tomu, že byly naplněny znaky trestného činu, tak ještě pořád musím uvážit, jestli v tom konkrétním případě je na místě osobu trestat podle příslušného ustanovení.“

O nedávném případu muže, který v opilosti ukradl housky v hodnotě 60 korun, Gřivna soudí, že tento čin nemá nic společného s nouzovým stavem.

Krádež čtyř housek v situaci, když nevázne zásobování zbožím, příliš vztah s nouzovým vztahem nemá,“ tvrdí Gřivna.

Počet stíhaných případů zločinů z nenávisti klesl. ,Žalobci často jedou na jistotu,‘ kritizuje právnička

Číst článek

„Takže bych u této krádeže neaplikoval tu přísnější sazbu, ale tu mírně přísnou. Zde bych trestní odpovědnost nejspíš nedovodil, takže by to zůstalo v rovině odpovědnosti za přestupek.“

Všechny orgány činné s trestní řízení by měly zásadu subsidiarity trestní represe aplikovat a zkoumat ji na konkrétních okolnostech daného případu, zdůrazňuje Gřivna. „Není to jen otázka soudu, ale i státního zástupce a policejního orgánu, jestli osobu obviní z trestného činu.“

„Zda půjde o přestupek, nebo o trestný čin, je na uvážení konkrétního člověka, který aplikuje v danou chvíli právo. Takovou úvahu by měl udělat policista, státní zástupce i soudce. Každý z nich to může zabrzdit,“ připomíná právník.

Exemplární trest?

Advokátka muže, který ukradl housky v hodnotě 60 korun a má jít na rok a půl do vězení, označila rozhodnutí soudu za exemplární potrestání.

Gřivna ale exemplární tresty zcela odmítá. „Nouzový stav sám o sobě je okolnost, že čin je kvalifikován s vyšším trestem, tak se už do toho promítá závažnost činu. Tudíž není třeba ještě v rámci trestní sazby někoho exemplárně trestat.“

„Tito zlodějíčci by kradli stejně tak, ať je nouzový stav, či není,“ dodal.

„V tomto případě máme problém s osobou pachatele tohoto činu, protože to je recidivista a není možné hledat cokoliv polehčujícího. Musíme se proto podívat na konkrétní následky činu: jaký následek nastal, jak vysoká byla škoda, jaká je souvislost s vyhlášeným nouzovým stavem,“ navrhuje Gřivna.

Trest se ukládá podle trestní sazby uvedené u konkrétního činu, ale existuje i ustanovení, které umožňuje soudci uložit mimořádné snížení trestu pod dolní hranicí trestní sazby, někdy až na minimum.

„Soudce viděl recividistu“

Poslední šance pro zloděje pěti housek: jeho advokátka požádá prezidenta Zemana o milost

Číst článek

Gřivna soudí, že v případech tak přísných trestů za činy v době nouzového stavu převážilo závažnost trestného činu zkrátka to, že soudy hodnotily osobu pachatele.

„Jde o nenapravitelného recidivistu, takže soud předpokládá, že podmínka nemá výchovný efekt, peněžitý trest nepřichází do úvahy, protože pachatel nic nemá, obecně prospěšné práce neodpracuje,“ dovozuje člen platformy Rozumné právo.

A dodává: „Takže zbývá odnětí svobody: aspoň takového pachatele na nějakou dobu eliminuji ze společnosti.“

Vysvětluje si to tím, že soudce přecenil roli osoby pachatele. „Vidí recidivu, a protože nevidí žádný trest, který by ho vychoval, tak ukládá trest přísný, aby ho ze společnosti aspoň eliminoval.“

Den ve vězení za 1300 korun

Je proto úkolem každého konkrétního soudce, aby rozhodoval podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a podle zákona. A ne podle toho, jestli bude mít s kauzou více, či méně práce, apeluje Gřivna.

„Jestli ale víme, že den odnětí svobody stojí společnost v průměru 1300 korun za den, tak když uložíme dvouletý trest, je to značná částka. Kdyby se ale věnovala na sociální práci s odsouzeným pachatelem, tak by to bylo přínosnější,“ věří advokát Tomáš Gřivna z platformy Rozumné právo.

Jan Bumba, Ondřej Čihák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme