Za odvoláním Daniela Hermana z čela ÚSTR jsou podle ODS politické tlaky
Ústav pro studium totalitních režimů je po včerejšku bez řádného vedení. Rada instituce odvolala ředitele Daniela Hermana, podle ní vedení ústavu manažersky nezvládl. Vedením ústavu rada dočasně pověřila Pavlu Foglovou. Rozhodnutí radních ale kritizuje ODS.
Podle poslance Marka Bendy za odvoláním ředitele Hermana byly politické tlaky sociálních demokratů a komunistů:
„Je to další důkaz neustále se prohlubující spolupráce mezi sociálními demokraty a komunisty. Čtvrt století po sametové revoluci se komunisti prostřednictvím sociálních demokratů opět snaží kontrolovat školství a studium historie. A snaží se diktovat, jak se smí a nesmí mluvit o nacistické a komunistické historii naší země.“
Odvolání Daniela Hermana z čela Ústavu pro studium totalitních režimů kritizuje i Konfederace politických vězňů.
„Ústav byl a fungoval do včerejška podle představ určitých demokratických principů. Jak bude fungovat dál, je na společnosti,“ říká předsedkyně Konfederace politických vězňů České republiky Naděžda Kavalírová.
Sociální demokraté rezolutně odmítají, že by za odvoláním ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Daniela Hermana byly politické tlaky. Místopředseda strany Lubomír Zaorálek také popřel, že by se sociální demokracie snažila kvůli možné budoucí spolupráci s komunisty ovlivnit přístup k archivům bezpečnostních složek, které ústav spravuje:
„To je tak na úrovni normalizačních pomluv Rudého práva ze 70. let. To jsou prostě nechutnosti. Vůbec se nezajímáme o svazky. Ptejte se členů rady, kteří jsou tam zvoleni podle klíče, který je v zákoně. Ten je naprosto respektován. Oni mají nějaké důvody. Takovéto nactiutrhání místo toho, abychom se bavili o tom, v jakém je ústav stavu. Vždyť jsou tady odborní historici, kteří říkají, že produkce ústavu je žalostná.“
„My chceme skutečně, aby tato instituce nezávisle na politických stranách a nestranně zkoumala naší nesvobodnou minulost ze všech hledisek. A to právě proto, aby tady už nikdy v budoucnu svoboda a ochrana lidských práv nebyly ohroženy,“ říká senátor ČSSD Jiří Dienstbier.
Část vědecké rady ústavu rezignovala
Ústavem pro studium totalitních režimů mezitím otřásají další změny. Část vědecké rady ústavu totiž na protest proti odvolání ředitele rezignovala na svou funkci a to včetně předsedy předsedy Michaela Krause či kardinála Miloslava Vlka.
Odvolaný ředitel Herman se proti svému odvolání znovu ohradil. Podpořit ho přišla před budovu ústavu asi dvacítka sympatizantů.
O situaci v Ústavu pro studium totalitních režimů mluvili ve Stalo se dnes na Radiožurnálu politolog Stanislav Balík a člen rady Ústavu Michal Uhl
Ústav pro studium totalitních režimů nyní vede Pavla Foglová. Daniela Hermana rada ústavu odvolala pro neefektivní řízení a nedostatečnou digitalizaci archivů.
Foglová povede ústav jen do doby, než se uskuteční výběrové řízení, ze kterého vzejde nový ředitel. Konat by se mělo na podzim.
„Protože příprava na výběrové řízení nějakou dobu trvá, nějakou dobu trvá vyhodnocení a pochopitelně pokud to má být člověk schopný, může mít nějaké závazky. Radní s tímto vším počítají," vysvětlila Foglová.
Podle Hermana stojí za jeho odvoláním snaha ČSSD odvděčit se komunistům za krajské koalice a pojistit si KSČM pro případnou vládní podporu. Foglová s tím nesouhlasí:
„Mrzí mne, že to pan Herman tímto způsobem řekl. Dnes jsem hovořila s ním i se zaměstnanci. Co se týče výběru, vím, že rada měla potřebu odvolat ředitele. Zároveň nemůže nechat úřad bez vedení.“
Během pěti let je to už čtvrtá změna na nejvyšším postu ÚSTR.
Inkvizitorský přístup?
„Rezignoval jsem proto, že si nedovedu představit svoji možnou spolupráci s vedením ústavu v podobě stávající rady ústavu. Vadí mi způsob, jakým rada přistupovala k řediteli Hermanovi a jak provedla jeho odvolání. Většina důvodů, které rada uváděla, byly zástupné. Až inkvizitorský způsob jednání, který rada zvolila, byl velmi ponižující a nedůstojný,“ říká politolog Stanislav Balík, který na svůj post ve vědecké radě rezignoval.
Bod odvolání ředitele byl na středečním jednání rady ústavu zařazen až dodatečně. „Přesto byla hned na dobu jednoho roku zvolena dočasná ředitelka, která se prezentovala strategií, která musela být zpracovávána tak měsíc,“ podivuje se politolog.
Balík se domnívá, že rada chtěla Hermana nahradit někým, kdo bude blízký jejich nahlížení světa v souvislosti s ústavem a pohledem na historii.
„Je pravda, že jsme se bavili o koncepci s panem Hermanem a hledali jsme nějakou společnou řeč. Tam objektivně snaha se domluvit na začátku byla, ale bohužel některé věci, jako třeba pluralita pamětí, nazírání na minulost z několika úhlů, diskuze nad úrovní akademických výstupů, tam jsem se nepotkávali. Nebyli jsme objektivně schopni nalézt společnou řeč a proto jsme přistoupili k tomu odvolání. Důvody určitě nejsou zástupné,“ reaguje člen rady ústavu Michal Uhl s tím, že zasedání rady jsou veřejná, záznamy si může každý poslechnout na internetu a každý si tak může výtky rady vůči vedení ústavu ověřit.
