Za poslední dva týdny již druhá policistka spáchala sebevraždu
Včera večer spáchala třiadvacetiletá policistka z Ostravy sebevraždu. Za činem prý stály osobní problémy. Je to již druhý případ, kdy proti sobě žena pracující u policie obrátila zbraň. Podobně se tak stalo před dvěma týdny v budově pražského policejného ředitelství.
Podle psychologa z Policejní akademie České republiky Radka Ptáčka se nejedná o ojedinělou událost. „Pokud nahlédneme do národních a i světových statistik, shledáme, že sebevražednost policistů v profesích spojených s držením zbraně je vzhledem k populačnímu průměru vyšší,“ míní psycholog.
Jak Ptáček tvrdí, může být důvodem to, že policisté a podobné profese mají ke zbrani blíž než ostatní. „Bohužel tu platí pravidlo, že příležitost dělá zloděje. Celá řada populace totiž uvádí, že někdy v životě uvažovali o sebevraždě, kterou v mnohých případech nespáchali jen proto, že nevěděli jak. Zbraň rozhodně představuje zkratku, jak sebevraždu spáchat,“ vysvětluje Ptáček.
Přesto podle něj existuje metoda, jak vyloučit z výkonu takového povolání osoby, které mají zájem o práci u policie, ale psychicky by ji nemuseli zvládnout.
„První a základní podmínkou jsou velmi náročné vstupní psychologické testy. Jsou také nejvýznamnějším důvodem k odmítnutí žadatelů o práci policisty. Druhou podmínkou je protistresová průprava, která se může lišit. Jiná bude u vodní policie, jiná u speciálních složek. Tím nejdůležitějším je pak nácvik běžných situací, kdy se policista učí reagovat, a tak zvyšuje svou stresovou odolnost,“ uvádí.
Radek Ptáček ale přiznává, že nacvičit se sice dá leccos, ale v oblasti osobních problémů se všechno předvídat nedá.
Devětadvacetiletá policistka z Prahy, která ukončila svůj život před dvěma týdny na policejním ředitelství v Praze, po sobě také zanechala dopis na rozloučenou. V něm si stěžovala na šikanu v práci.
Psycholog Ptáček se domnívá, že toto psychické a fyzické omezování se sice objevuje napříč celou společností, ale vždy se daleko více vyskytovalo v povoláních, která se vyznačují vyšší mírou organizovanosti – tedy především u policie nebo armády.
Policejní psycholog však dodává, že se tomuto problému věnuje intenzivní pozornost na národních i mezinárodních konferencích a výcvikách.
