Za rozsah černého trhu s alkoholem viní lidé především stát

Většina české veřejnosti je přesvědčená, že za rozšíření černého trhu s alkoholem můžou hlavně podnikatelé a také stát, který na ně nedokázal pořádně dohlédnout. Vyplývá to z dnes uveřejněného průzkumu společnosti Herzmann. Víc než 90 procent dotázaných je také pro loňské zpřísnění pravidel výroby a prodeje lihovin, stejně jako pro jejich důkladnější následné kontroly.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Alkohol (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

Jen každý osmý respondent si myslí, že metanolovou aféru zavinila i snaha samotných spotřebitelů sehnat co nejlevnější alkohol.

„Nečinná kontrola způsobila, že se obecně tolerovalo, že černý alkohol kupovaly hlavně menší a konzumní organizace k tomu, aby ho potom dále prodávaly,“ souhlasí s průzkumem výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin Jaroslav Burkart.

Vinu na tom podle něj má i spotřebitelská poptávka po levných lihovinách, která pro pančovaný alkohol připravila půdu.

Přehrát

00:00 / 00:00

O metanolové aféře diskutovali prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková, výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin Jaroslav Burkart a náměstkyně ministra financí Simona Hornochová

„Vysoká spotřební daň, která je v současnosti na alkohol, to znamená 285 korun na litr absolutního alkoholu, způsobuje, že to přitahuje darebáky, kteří se snaží velkou daňovou povinnost neodvést a nelegálně se na tom obohatit,“ vysvětluje Burkart.

Prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková si myslí, že za stav, ve kterém se Česko nachází, zodpovídá státní správa a politická reprezentace.

„Nedostatečná legislativa, která nebyla dostatečně zpřísněna ani v okamžiku, kdy došlo k velkým problémům, nezabránila šíření nelegálního alkoholu,“ říká.

„Jak ministerstvo zdravotnictví, tak ministerstvo financí v té době dostaly dostatek podnětů, co je zapotřebí udělat, a tyto podněty nebyly využity, jak od podnikatelské veřejnosti, tak od odborníků v oblasti cel. Nebylo možno se poučit ani z jiných zemí,“ upozorňuje Nováková.

Takzvaná metanolová aféra vypukla před dvěma roky v září 2012. Obžaloba hlavním aktérům kladla za vinu 38 mrtvých a dalších 79 intoxikovaných včetně lidí s trvale poškozeným zdravím. Soud potrestal všech 10 obžalovaných vysokými tresty včetně doživotí. Kauzy dalších distributorů řeší soudy po celé zemi.

Poukazuje tak na situaci na Slovensku, které hraničí s oblastí, kde byl největší zdroj jedovatého alkoholu, a kde se podle ní žádná podobná úmrtí neobjevila, protože slovenští spotřebitelé neměli možnost alkohol s metanolem ani nakoupit.

„Na Slovensku je naprosto přesná evidence toku alkoholu spotřebním řetězcem až po konečnou spotřebu, to znamená až po pokladnu v prodejně, na základě které je přísná evidence všech produktů se spotřební daní. Stejně tak to platí v restauracích,“ doplňuje Nováková.

Stát: kontrola je dostatečná

Podle náměstkyně ministra financí Simony Hornochové ale státní správa zareagovala po metanolové aféře rychle - podstatně se zpřísnily zákony i sankce a zavedly se nové kontrolní pravomoci orgánů.

„Zavedly se sankce za ztráty kontrolních pásek, kterými se značí líh a které byly velkým praktickým problémem. Dříve za ztracené pásky neexistovala sankce, takže se ztratily a vzápětí byly použity na nelegálních výrobcích. Dnes je v případě ztráty třeba zaplatit celou spotřební daň. Změnily se vzory pásek tak, aby byly velmi obtížně padělatelné,“ popisuje Hornochová.

Podle ní se dokonce objevují stížnosti podnikatelů, že nová pravidla jsou příliš přísná a že je omezují v podnikání.

Český rozhlas oslovil také šéfa sdružení menších lihovarů, ale pozvání odmítl.

Otravy metylalkoholem | Foto: Český rozhlas

Veronika Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme