Začaly přijímací zkoušky na střední školy. Zájemci se mohou hlásit na dvě školy
Dneškem začínají přijímací zkoušky na střední školy. Podáno bylo přes 100 tisíc přihlášek a letos poprvé se mohou zájemci hlásit pouze na dvě školy současně. Přijímací zkoušky pořádají většinou už jen gymnázia, protože většina škol bere kvůli úbytku dětí zájemce přímo.
Písemné testy se skládají z českého jazyka, matematiky nebo cizího jazyka a někde i z obecného studijního předpokladu. Některé přijímací testy pro střední školy připravila firma Scio. Všeobecně se mluví o zpřísnění podmínek přijetí a mnoho již napověděly zkoušky nanečisto.
Přijímačky nanečisto nezvládla jedenáctiletá Natálie z páté třídy jedné pardubické základní školy: „Kvůli nervům jsem to nedokončila, že jsem přeskočila hodně cvičení.“ Důvodem bylo 60 minut na 60 otázek.
Hostem Světa o desáté byl předseda Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kun a předseda Strany zelených a bývalý ministr školství Ondřej Liška
„Byla velmi dlouhá délka textu a ještě různé grafy. Je to velmi náročné,“ tvrdí Natálie.
Za pravdu jí dávají i středoškolští učitelé. Podle ředitelky chrudimského gymnázia Kláry Jelínkové pohořela u letošní generálky přijímacích zkoušek půlka zájemců na čtyřletém i osmiletém gymnáziu.
„Přijímačky byly časově velmi napnuté. Jakmile se dítě zdrželo u jedné otázky, tak důsledkem bylo, že v podstatě nestihlo ty poslední otázky,“ vysvětluje Jelínková.
Ředitelé mají obavy, že na vysokou laťku gymnázia doplatí. Děti testy nezvládnou a nenaplní se první ročníky.
Předseda Asociace ředitelů gymnázií a ředitel gymnázia v Nymburce Jiří Kuhn říká, že testy, které jsou připraveny na přijímací řízení, primárně neslouží k tomu, aby ověřily, co děti umí, ale jsou to takzvané rozřazovací testy.
Někteří ředitelé kritizují přijímací zkoušky na střední školy
Číst článek
„Mají v podstatě jeden jediný úkol, udělat čáru za potřebným počtem uchazečů. V našem případě, když bereme do osmiletého studia 60 žáků a hlásí se nám přes 120 uchazečů, tak přijímací testy nám slouží k tomu, abychom správně udělali čárů za šedesátým nejlepším,“ říká Kuhn.
Testy podle něj dávají dobrý obrázek o tom, co v dítěti je. „Samozřejmě se neodstřihneme od problémů, které přijímací řízení vždycky přinášelo – stres, napětí, tlak na děti, aby uspěly i časový pres,“ dodává Kuhn.
Podle předsedy Strany zelených a bývalého ministra školství Ondřeje Lišky se ve školách začalo více testovat a méně učit.
„My děti v pátých třídách, jsou to děti, které absolvovaly čtyři ročníky základní školy, vystavujeme neuvěřitelnému stresu z toho, že musí uspět. Jak se ukazuje v nejrozvinutějších a nejkvalitnějších vzdělávacích soustavách ve světě, zvláště skandinávských, je to přesně trend, od kterého se upustilo. Naopak trend je takový, že děti jsou ponechávány co nejdéle spolu a přistupuje se k nim individuálně,“ říká Liška.
Pokud ale gymnázia mají velký převis zájmu, pak nějaké rozřazení potřebují a testy k tomu mohou napomoci.
„Testy mohou napomoci, ale já ty testy považuji za nedostatečné. Myslím si, že testují ani ne tak ty děti, ale spíše jejich rodiče. V tomto věku nelze kvalitně a spravedlivě testovat to, co ty děti ve skutečnosti umí. Protože to, co umí a ukazují v testech, především vychází z toho, jaké sociokulturní, rodinné, sociálněekonomické zázemí mají a na tom jsou ty jejich výsledky závislejší než na tom, co se za tu dobu naučily,“ říká Liška.
Podle něj by měla česká vláda stanovit program omezování počtu míst na víceletých gymnáziích.
„A zároveň by měla nastavit, myslím si, že by to mohlo v řádu čtyř pěti let být provedeno a naplněno, podporu veřejných základních škol tak, aby i ty nejtalentovanější děti v nich našly dostatečné zázemí a aby neunikaly do elitních víceletých gymnázií,“ dodává Liška.
