Záchranáři: Při první pomoci jsou zásadní aktivní přístup a ochrana vlastního zdraví

Každý z nás se může kdykoliv dostat do situace, ve které bude poskytovat někomu první pomoc. I na tuto alternativu bychom měli být připraveni, protože nezbytná, správně poskytnutá a okamžitá první pomoc rozhoduje o životě a smrti. Záchranáři se rozdělili s Radiožurnálem o nezbytné rady.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukázka první pomoci

Ukázka první pomoci

Při poskytování první pomoci je třeba jednat rychle a rozhodně, vždy musíte myslet na to, že na prvním místě je bezpečnost a zdraví zachraňujícího člověka.

„V prvé řadě je to váš život, vaše zdraví a až potom zdraví člověka, kterého chcete zachránit. To je zásadní věc,“ zdůrazňuje záchranář Ondřej Šimůnek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Andrea Skalická zjišťovala u záchranářů, co je nejdůležitější při poskytování první pomoci

U člověka, který potřebuje pomoc, musíme zjistit, jestli žije, jestli je při vědomí, jestli dýchá, což by nemělo trvat déle než deset vteřin. Pokud je dech v pořádku, je třeba uvést postiženého do stabilizované polohy a volat číslo 155.

„Voláním na sto dvanáctku se ztratí čas, kdy se informace předává záchranné službě, a navíc je riziko, že při předání se informace nějak zkreslí. Další věc je, že na sto padesát pětce jsou výhradně zdravotníci, kteří mají zkušenosti a jsou schopni člověku poradit,“ říká Šimůnek.

Pokud nevíte, kde právě jste, pomůže vám veřejné osvětlení. V Praze má každá lampa ve výši očí malý štítek s číslem, dispečink má k dispozici jejich databázi a může poslat posádku sanitky podle souřadnic GPS na místo.

S dispečinkem záchranné služby buďte v kontaktu vždy, když člověk nedýchá. V tom případě je nutné okamžitě zahájit jeho oživování. Záchranář Alan Ryba jmenuje základní pravidla masáže srdce: „Důležité je mít natažené ruce, abyste využívali váhu celého těla. Stlačujte téměř dvakrát za vteřinu, v podstatě co nejrychleji to zvládnete.“

Po třiceti kompresích hrudníku by měly následovat dva umělé dechy. Postiženého oživujte až do doby, než přijede odborná pomoc a nebo než se vám podaří obnovit životní funkce.

„Největší chybou je pomoc neposkytnout nebo se omezit jen na zavolání na tísňovou linku,“ dodává Ryba.

Andrea Skalická, Lucie Maňourová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme