Záchranáři si připomínají Evropský den tísňové linky
Už popáté si Evropa připomíná Den tísňové linky 112. Na toto číslo volají lidé, kteří potřebují pomoc některé ze složek integrovaného záchranného systému. Evropský den tísňové linky nepřipadá na 11. únor náhodou. Dvě jedničky a dvojka v dnešním datu totiž dávají dohromady právě číslo 112.
Call centra hasičů v loňském roce zaznamenala asi tři a půl milionu volání na tísňovou linku 112. Dalších zhruba 450 tisíc telefonátů šlo na číslo 150.
„Téměř každých osm sekund v loňském roce zazněla linka tísňového volání,“ potvrzuje náměstek generálního ředitele hasičů pro integrovaný záchranný systém a operační řízení František Zadina.
Z dlouhodobého hlediska se podle něj jedná o mírný pokles, linky jsou přesto velmi zatížené.
„Pokles byl mezi rokem 2010 a 2011 asi o jedno procento. Já osobně bych byl radši, kdyby ten pokles byl větší, protože tím by zmizelo daleko víc volání, která jsou buďto zmatečná volání, kdy člověk neví a vytočí nějakou službu, anebo jsou to zlomyslná volání. Jestliže nám pokleslo o devět a půl procenta výjezdové činnosti, tak bych očekával, že by nám mohlo taky poklesnout o deset procent tísňových volání,“ dodává.
14 hovorů z 15 je planých
Na dispečinku v Jihlavě přijmou denně 300 telefonátů na tísňovou linku – v jediné místnosti přijímají jak hovory s voláním na číslo 150, tak na linku 112. Jen každý patnáctý telefonát je ale skutečným voláním o pomoc.
Nejčastěji linku blokují děti, omylů se dopouštějí starší lidé a zejména opilci a devianti si zvláště v noci krátí telefonováním volnou chvíli.
„Třeba když slyší mužský hlas, tak zavěsí, ale když slyší ženský, tak jsou tam déle,“ říká dispečer Libor Mifek. A jeho kolegyně Petra Dušková dodává:
„A vyloženě chtějí jenom poslouchat. A i takovíhle lidi volají a takovíhle lidi dokážou volat třeba dvě tři hodiny v noci. Nebo začnou volat ve dvě a volají až do pěti. S tím, že zavolají, položí, znovu zavolají a prostě tímhle způsobem volají. Určitě blokují tísňovou linku a tohle jsou případy, kdy necháváme i blokovat ta telefonní čísla.“
Chroničtí telefonisté se pak dočkají červeného označení a při vytočení tísňové linky také předtočené odpovědi:
„Váš hovor je považován za zlomyslné volání a bude ukončen. Pokud budete zlomyslné volání opakovat, bude váš telefon zablokován nebo bude zahájeno přestupkové řízení.“
I to jsou důvody, proč se od 1. ledna zvýšila pokuta za blokování linky ze 100 na 2000 korun.
Nejčastěji vyjíždějí hasiči z Kraje Vysočina k dopravním nehodám, časté jsou ale i požáry, které hrozí i v zimě, například od kamen. V případě požáru je ale lepší volat přímo linku 150.
Záchranáři zasahují v rámci cvičení na Lipně
Hasiči, zdravotníci a potápěči si Evropský den tísňové linky připomínají cvičením na nádrži Lipno. V rámci simulované záchranné akce se snaží vyprostit lidi z auta, pod kterým se propadl led. Řidiči si totiž často v zimních měsících často zkracují cestu přes zamrzlé vodní plochy.
Cvičení začalo v 9 hodin. Náhodný kolemjdoucí podle scénáře uviděl ze břehu Lipna potápějící se auto a protože se neodvážil sám vstoupit na led, zavolal tísňovou linku 112. V autě cestovaly dvě osoby.
V 11 hodin už záchranáři zajistili jednu z nich, které se podařilo vyplavat na hladinu. Druhá zůstávala stále pod vodou, a tak se potápěči chystali ponořit do promrzlé nádrže.
V Praze se návštěvníkům otevřou hasičské stanice
Pražané si při příležitosti Evropské dne tísňové linky budou moci prohlédnout vybrané hasičské stanice, například v Holešovicích nebo ve Strašnicích.
Mluvčí pražských hasičů Pavlína Adamcová podotýká, že česká centra tísňového volání patří v Evropě k těm nejlepším.
„Například identifikace polohy mobilního telefonu volajícího je zavedena jen v pěti zemích Evropské unie a jednou z těch zemí jsme i my. V podstatě všechny ty 112, kterých je čtrnáct, jsou navzájem propojeny a jsou takhle zastupitelné. Takže v případě přetížení nebo výpadku v jednom kraji jsou hovory automatický přesměrovány na další linku tísňového volání 112, aniž by to volající poznal na rychlosti nebo kvalitě odbavení,“ říká.
