Zachránit zničené památné domy může snad už jen změna zákona, míní památkáři
Jak zachránit neudržované historické domy v Praze? Podle úředníků magistrátu pomůže jen změna památkového zákona z roku 1987. Chátrajících budov jsou v české metropoli desítky. Jejich majitelé je většinou nechávají znehodnotit, aby místo nich mohli na luktrativních parcelách postavit nové objekty.
„Paláce, před kterými stojíme, jsou příkladem jednoho z nejdrastičtějších selhání památkové péče v Praze.“
Se členem Klubu za Starou Prahu Jakubem Bachtíkem prochází reportérka centrem, které je pod ochranou UNESCO a míjí paláce v Rytířské ulici.
Možnosti, jak zastavit chátrání památek rozebrala ve své reportáži Michaela Vetešková
O pár desítek metrů dál stojí dům Na Kocandě. Kulturní památka na rohu Kaprovy a Křížovnické ulice.
Jeho majitel, společnost Stars Invest, ho nechala tak zchátrat, že z něj začaly před pár měsíci odpadávat kusy fasády a kamenné římsy.
Památkáři hlavního města už dříve společnosti udělili pokutu 250 tisíc korun a nařídili dům zabezpečit. Tentokrát majitel pokutu nedostal, dům na vlastní náklady zabezpečil.
Pokuty, vymáhání nákladů, vyvlastnění
Další možnosti, jak kulturní památku zachránit, vyjmenovává radní pro kulturu Václav Novotný z TOP 09:
„Druhá možnost je skrze stavební úřad, tedy městských částí, který může ba své náklady odstranit havarijní stav a potom se soudně domáhat po majiteli takto vynaložených prostředků.“
Nejkrajnějším řešením je dům vyvlastnit, což se ještě v České republice nestalo. Víc ale úředníci magistrátu pro záchranu chátrajících domů udělat nemohou, říká ředitel památkového odboru hlavního města Jiří Skalický:
O tématu mluvil na Radiožurnálu památkář a člen Mezinárodní rady pro památky Josef Štulc
„Pak je to otázka toho, jak je nastavený památkový zákon. My vlastně v tuto chvíli se snažíme vše řešit v rámci našich zákonných možností.
A dodává, že nastal čas na změnu památkového zákona, který platí od roku 1987.
„Je to otázka na legislativní radu vlády, na lidi, kteří tam sedí, někteří už desetiletí. Mají pořádd jeden ortodoxní přístup k určitým řešení v oblasti správního nebo stavebního práva. Tam já vidím jádro pudla.“
Podle Skalického je chybou, že stát prodává kulturní památky soukromým vlastníkům, kteří nejsou schopni garantovat památkovou obnovu domu i jeho dalšího využití.
„Praha tím, že dělá málo pro záchranu chátrajících památek, ohrožuje nejvýznamnější složku hodnot, pro které je na seznamu světového dědictví UNESCO. To je hodnota architektury města,“ upozorňuje památkář a člen Mezinárodní rady pro památky Josef Štulc.
„Nástroje na ochranu památek tady jsou. Nelze se vymlouvat na legislativu, ta existuje. Ale není politická vůle. Vyvlastňovat je velmi nepopulární, protože se to zprofanovalo za komunistického režimu. Tady by ale nešlo o nějaký voluntarismus, ale poslední možný krok k záchraně těch objektů. Dokud nedojde k prvním případům oprav na náklady města, které se vyúčtují vlastníkovi, nebo vyvlastnění, budou se dále, a často vysloveně záměrně, nezodpovědní vlastníci snažit památku zlikvidovat,“ dodává Štulc s tím, že je přesvědčen, že pro vyvlastněné objekty by se velice snadno našel náhradní vlastník nebo uživatel.
Začínají Dny evropského kulturního dědictví, otevírá se přes 1100 památek
Číst článek
