Záchranná služba má mít poprvé oporu v zákoně. S některými body záchranáři nesouhlasí

Ministr zdravotnictví Leoš Heger představil tři hlavní pilíře reformy zdravotnictví. Pacientům slibuje kvalitnější péči, snadnější přístup ke zdravotní dokumentaci nebo možnost konzultovat léčbu s dalším lékařem. Reforma má také změnit tok peněz ve zdravotnictví tak, aby zbylo víc prostředků na platy lékařů. Změny čekají i záchrannou službu, která by měla být díky novému zákonu rychlejší a dostupnější.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Flotila vozidel Mercedes pražské záchranné služby, v pozadí nový kamion používaný při hromadných haváriích. | Foto: David Kabele

Zákon o zdravotnických záchranných službách upravuje to, co bylo doteď ošetřeno jen vyhláškou. Měl by zajistit dostupnost záchranné služby a upravuje také podmínky jejího financování. Jak nový zákon hodnotí samotní záchranáři, jsme se na Rádiu Česko zeptali ředitele pražské záchranné služby Zdeňka Schwarze.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Rádia Česko byl ředitel pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz.

„Materiál jsem zatím od nikoho nedostal, ale konzultoval jsem to s kolegy a některé navrhované prvky jsou pro nás nepřijatelné. Týká se to právě dostupnosti záchranné služby, která je v návrhu stanovena tak, jak nikde ve světě, ani u sousedů na Slovensku. Nemůžeme přijmout takovýto zákon, který nutí záchranáře aby riskovali a ohrožovali ostatní účastníky silničního provozu,“ uvedl Schwarz.

Ten čas je tedy stanoven příliš rychlý a vy ho nebudete schopni dodržet?

„Ano, dá se to i takto zkráceně říci, že budeme nuceni riskovat, budeme muset v každé situaci jet jaksi o život. Protože zákon nerozlišuje jednotlivé případy, jak to bývá ve světě. Nikde hlavně není stanoven tento limit 10 minut, jak je to teď navrženo. Jsou situace, kdy to do 10 minut nemůžete zvládnout. A není to jen v krajních situacích, které zákon definuje, jako například náledí či sněhová kalamita. Je zbytečné, aby záchranáři riskovali a ohrožovali ostatní účastníky silničního provozu.“

V Praze se uvádí dojezdový čas záchranky momentálně osm minut. Kde ale vidíte problematická místa, bude to třeba na horách nebo v horších terénech?

„Je ale třeba zdůraznit, že je to průměrná doba. Je vypočítávána ze všech výjezdů za rok, čili skoro 100 tisíc výjezdů ročně. Máme každý měsíc i několik výjezdů, kdy jsme nad 15 minut u pacienta. A je to dáno i specifickým charakterem konkrétního případu. Jsou situace, kdy opravdu nemusíte riskovat a můžete u pacienta klidně být za půl hodiny, aniž by jste ohrozili jeho zdraví a život.“

Jak konkrétně návrh zákona upravuje financování záchranné služby - budete příspěvkovou organizací, akciovou společností nebo budete mít třeba podobný statut jako hasiči?

„Zákon jsem zatím podrobně nečetl, jen jsem ho konzultoval s těmi, kdo ho mají k dispozici. Jak je zákon vydefinován, tak tato pasáž je dobře napsaná. Řeší financování a zároveň i to, kdo může v systému fungovat. A tam vítám to, že privátní sektor ze záchranné služby bude jaksi vyčleněn, nebude v systému fungovat, protože to bude moct zajišťovat pouze příspěvková organizace zřizovaná krajem.“

V budoucnu by podle ministerstva mohlo vzniknout až čtyřicet nových výjezdových míst záchranné služby. Podle statistik jedno vyjde přibližně na pět milionů korun. Je takový plán v době, kdy lékaři odcházejí a šetří se, podle vás reálný?

„Doufám, že ministerstvo, když vydalo takovýto návrh zákona, si je tohoto vědomo a že finanční prostředky pro záchranné služby a pro splnění tohoto zákona najde. Bez toho to nejde naplnit. Ale samozřejmě po občany i pro nás všechny je přijatelná varianta, že se zahustí síť výjezdových stanovišť záchranné služby, protože je nedostatečně pokryto území ČR.“

„Ale obávám se, že to nebude reálné, protože nejsou kvalifikovaní zaměstnanci. To je právě dopad špatného systému vzdělávání ve zdravotnictví, na které upozorňují i odcházející lékaři. A tam vidím velký problém, protože za půl roku nestihnete vyprodukovat na trh práce tolik kvalifikovaných zaměstnanců, které záchranka potřebuje. A bez nich to nejde udělat.“

Do jaké míry se fungování záchranné služby dotkne iniciativa ‘Děkujeme, odcházíme‘? Pocítíte plánované uzavření některých oddělení, ke kterému by mohlo dojít?

„Samozřejmě. Akce výrazně zasáhne do činnosti záchranné služby. Proto Asociace záchranných služeb včera vydala prohlášení, které nezvala ‘Dopady akce Děkujeme, odcházíme na zdravotnické záchranné služby‘.Tento text obsahuje několik bodů. Upozornil bych zejména na to, že někteří krizoví manažeři navrhují, že problém přenesou na záchranné služby a to je pro nás nepřijatelné.“

Katarína Brezovská, Naďa Bělovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme