Žáci mají poslední možnost podat přihlášku na střední školu
Žáci základních škol dnes mají poslední možnost rozhodnout se o budoucí kariéře. Končí totiž lhůta pro podávání přihlášek na střední školy. Letos si mohou do prvního kola přijímacího řízení děti podávat jen dvě přihlášky namísto tří. K přihlášce už není nutné přikládat výstupní hodnocení ze základní školy.
První kolo přijímacích zkoušek se bude konat poslední týden v dubnu. Nejvíce žádostí o studium míří do maturitních oborů, už několik let naopak přetrvává nízký zájem o učiliště. Hlavně ve velkých městech jsou tradičně žádaná víceletá gymnázia. Některé děti nechávají rozhodnutí až na poslední chvíli.
„Já jsem si dávala přihlášku na Zatlanku a na Keplera. Na gymnázia. Protože nevím, co chci dělat, a gymnázium je takové obecné,“ říká jedna z žákyň deváté třídy pražské Základní školy Londýnská.
Zdejší učitelé se přitom snaží žákům alespoň trochu ukázat, jaké mají v životě možnosti. „V rámci předmětů, které máme v našem učebním plánu, si už děti v osmém ročníku provádějí takový průzkum, jaké vůbec existují střední školy, co třeba musí mít vystudováno meteorolog, tak se podivovaly, že to je matematicko-fyzikální fakulta a podobně,“ říká ředitel školy Martin Ševčík.
Ve větších městech představují častou volbu gymnázia. Na ta víceletá odchází asi třetina dětí. „Víceletá gymnázia v Praze podle mého názoru jsou trošičku otázkou pohodlnosti. Je kouzelné, jak rodiče volí strategii u prvního dítěte, že téměř vždycky si musí zkusit to gymnázium, u druhého už to nechávají vhodně na něm. Stává se nám, a to nás strašně těší, že i jsou děti, které se dostaly na gymnázia, a rodiče a děti po dohodě řekly že ne, že chtějí zůstat u nás na základní škole,“ dodává Ševčík.
Na některé školy i bez přijímaček
Dostat se na vysněnou školu nebude ani letos příliš těžké. Už několik let je totiž dětí méně než míst na středních školách, takže někteří ředitelé ani nepořádají přijímací zkoušky. Ještě zhruba před deseti lety nastoupilo do prvních ročníků maturitních oborů 92 tisíc studentů, vloni to bylo ale o sedmnáct tisíc méně. Učňovské školy pak přijaly jen necelých 35 tisíc zájemců.
„Největší problémy většinou mají učňovské obory, technické obory, protože jsou trošku náročnější. Malý problém, téměř vůbec žádný, spíš převis je u gymnázií. Jsou lokality, kde i gymnázia opustila systém přijímacích řízení. Nicméně některé kraje přistoupily k tomu, že na všech středních školách u maturitních oborů doporučily ředitelům konat přijímací řízení,“ potvrzuje náměstek ministra školství Ladislav Němec.
Už několik let přicházejí na střední školy slabší populační ročníky. Kraje proto musely některé školy rušit nebo slučovat.
„Co se týče populačního ročníku, tak během tohoto roku, příštího a přespříštího bude ještě mírný pokles absolventů devátých tříd. Myslím si, že pak už se to stabilizuje na tom stavu, který bude za dva roky. V současné době máme v mateřských školách takový mírný babyboom. Tito žáci se za nějakých devět deset let dostanou na střední školy, to znamená je potřeba zachovat určité kapacity i pro tento mírný populační nárůst, ale ten je zase jenom dočasný,“ dodává Němec.
Žáci základních škol nemají představu o technických oborech, říká odborník
Číst článek
Mírný převis zájemců si stále zachovávají gymnázia v Praze. Například Gymnázium Sázavská proto zkoušky vypisuje. „Těch dětí je méně v Praze, to víme všichni, těch škol zůstává stejný počet, to znamená, že samozřejmě přerozdělení je složitější a rodiče mají pořád vlastně dvě přihlášky a pro školy to pořád není jasně průhledné, kolik dětí se jim vlastně bude hlásit, kolik budou vlastně přijímat,“ říká ředitel Tomáš Mikeska.
Více o přijímání na střední školy nabídne Ranní interview v 7:50.
