Žáci mají za sebou první kolo nových přijímacích zkoušek
Žáci devátých tříd by už za sebou měli mít první kolo přijímacích testů na střední školy. Letos se mohly děti přihlásit jen na jednu školu a ne jako dřív, kdy si mohly podat přihlášku na jednu veřejnou a případně také na soukromou nebo církevní školu.
Teprve až když se budoucí studenti dozví, že přijímačky neudělali, můžou zkusit štěstí ve druhém kole. Mnohým rodičům, některým ředitelům škol i samotným žákům se ale tato změna nelíbí.
Čtrnáctiletý žák deváté třídy Jan Šrom neskrývá své rozčarování ze způsobu, jakým se budoucí studenti středních škol vybírají. "Jsem hodně naštvaný, ale protože druhá záložní varianta nebude, tak jsem nachystaný na gymnázium a všechno sázím na jednu kartu."
Není totiž jisté, které ze škol druhé kolo vypíší. Rodiče i žáci se bojí, že to budou jenom školy, o které není velký zájem a nejsou proto podle nich moc kvalitní.
K novému způsobu podávání přihlášek má výhrady i ředitel gymnázia v Kutné Hoře Vladislav Slavíček. "Oni spekulují, jestli si tu či onu školu vyberou ne na základě její kvality, ale na základě největší pravděpodobnosti přijetí," namítá Slavíček.
Na školy, které dřív přijaly většinu žáků, se teď hlásí víc dětí než na ty výběrové, kde je šance na přijetí menší. Chtějí mít jistotu, že se tam dostanou už v prvním kole.
Podle Jiřího Růžičky, ředitele pražského gymnázia Jana Keplera, je problém v tom, že ministerstvo školství změny v přijímacím řízení dobře nevysvětlilo. Děti pak mají pocit, že všechno záleží na prvním kole.
"Nechali si implantovat takový ten pocit, že když se nedostanou, tak končí svět, na gymnáziu na mě nezbude místo, budu muset jít někam na učiliště. To vůbec není pravda," popisuje své zkušenosti ředitel.
Petici proti změnám v přijímacím řízení zatím podepsalo asi šestnáct tisíc lidí. A stížnost má také ústavní soud.
