Začíná platit zákon o střetu zájmů. Zeman připravuje ústavní stížnost

Začíná platit zákon o střetu zájmů přezdívaný lex Babiš. Omezuje podnikání členů vlády, firmy ministrů se tak už nemohou ucházet o veřejné zakázky, investiční pobídky a nenárokové dotace. Novelu kritizovali hlavně zástupci hnutí ANO, podle kterých je zákon namířený proti jejich předsedovi Andreji Babišovi. Ministr financí minulý týden oznámil, že kvůli zákonu vložil akcie dvou svých firem do svěřenských fondů. Prezident Miloš Zeman chce proti novele podat během února stížnost k Ústavnímu soudu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr financí Andrej Babiš z ANO | Foto: Filip Jandourek

Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš minulý týden vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol kvůli zákonu o střetu zájmů do dvou svěřenských fondů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dnes nabývá účinnosti první část novely zákona o střetu zájmů, která omezuje nárok na dotace a státní zakázky pro firmy, které vlastní člen vlády. Dotkl se především Andreje Babiše, dnes už bývalého majitele Agrofertu. Komentuje Marie Bastlová.

„Akcií jsem se zbavil, nejsem akcionářem. Vyhověl jsem tedy zákonu o střetu zájmů. Nebudu mít žádné informace o společnosti a žádným způsobem do ní nebudu zasahovat,“ řekl Babiš.

Správci fondů jsou předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša a právník Alexej Bílek. Dohled nad nimi bude vykonávat tříčlenná rada, jejíž členkou je i Babišova životní partnerka Monika Babišová.

Premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka ale považuje Babišův krok za polovičaté řešení. „Vlk zákona se nažral, ale koza obchodních zájmů Andreje Babiše zůstala celá," dodal.

Stížnost chystá prezident i jedna z Babišových firem

Ministr financí už dříve řekl, že novelu považuje za protiústavní. Podání stížnosti k Ústavnímu soudu ale hodlá nechat na prezidentovi. Miloš Zeman ji chce podat v únoru.

„Prezident republiky Miloš Zeman v průběhu měsíce února podá podnět k Ústavnímu soudu ve věci novely zákona o střetu zájmu zvané ‚lex Babiš‘. V současné době už právníci dolaďují poslední detaily tohoto podnětu,“ sdělil začátkem měsíce mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček.

Prezident Miloš Zeman | Foto: Filip Jandourek

Ústavní soud ale možná nebude jediný, kdo přidá svůj pohled k zákonu o střetu zájmů. Babiš na konci ledna oznámil, že jedna z firem holdingu Agrofert podá stížnost k Evropské komisi.

„Já budu bojovat za moje práva, protože já mám právo vlastnit, jako každý český občan, mám právo podnikat a podílet se na věcech veřejných. A tady tradiční politické strany mi to zakazují,“ uvedl v pořadu Partie na televizi Prima.

Místopředseda sněmovny a předseda KSČM Vojtěch Filip ale poznamenal, že chystanou stížnost k Evropské komisi vnímá jako taktický krok, který má zlepšit Babišovu pozici, až se bude zákonem zabývat právě Ústavní soud.

Co je v zákoně o střetu zájmů?

Sněmovna schválila zákon o střetu zájmů v polovině ledna. Poslanci tak přehlasovali veto prezidenta. Normu podpořilo 129 ze 185 přítomných poslanců, nutných bylo nejméně 101 hlasů. Proti bylo 49 poslanců, zejména za hnutí ANO a Svoboda a přímá demokracie. Členové za Úsvit se hlasování zdrželi.

Podle zákona o střetu zájmů nebudou mít přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám společnosti, ve kterých členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zákon o střetu zájmů nijak výrazně podzimní volby neovlivní, říká komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman

Součástí zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Tato část zákona se však bude vztahovat až na kabinet, který vznikne po podzimních volbách do sněmovny.

Úprava ohledně médií předpokládá, že člen vlády bude muset nejpozději do dvou měsíců od nástupu do kabinetu ukončit provozování televize a rozhlasu nebo vydávání periodického tisku, případně společnost opustit. Pokud by z firmy neodešel, ztratil by v ní hlasovací práva.

Zákon o střetu zájmů ale podle komentátora Českého rozhlasu Petra Hartmana podzimní volby neovlivní.

„Má to hned několik důvodů. První je ten, že zákon nikoho v kandidatuře neomezuje. Kandidovat může každý, omezení se netýkají poslanců, ale případně ministrů. Zadruhé zákon a sporné pasáže ještě mohou doznat změn, protože to bude probírat Ústavní soud,“ vysvětluje Hartman.

ČTK, Tomáš Bystrý, Anna Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme