Začíná třídenní stávka justičních pracovníků. Zúčastní se jí většina zaměstnanců soudů
Třídenní stávka čeká od pondělí většinu českých soudů. Třeba u krajských soudů chtějí podle informací justičních odborů stávkovat až dvě třetiny zaměstnanců. Naopak vůbec se nepřipojí Ústavní soud. Stávka se také netýká přímo soudců, kteří ze zákona stávkovat nemohou. Protesty svolaly odbory po jednání s ministry spravedlnosti a financí. A to i přes jejich nabídku navýšení platu na všech soudních pozicích v průměru na více než 41 tisíc korun.
I ohlášené navýšení mezd je podle odborů nedostatečné. Požadovaly totiž alespoň patnáctiprocentní nárůst. Také se jim nelíbilo, že má jít o průměrný výdělek, který se u jednotlivých pozic liší. Například zaměstnankyně soudu na Ústecku, která vede rejstříky ochranných léčeb nebo propuštěných, bere 23 tisíc korun čistého.
Zapisovatelé rozhodují o rychlosti soudů. Delší stávka by mohla rozpočet stát víc než přidat jim, říká soudce
Číst článek
Na nízké ohodnocení si stěžují ale i další justiční zaměstnanci, jako třeba asistent soudce z Okresního soudu ve Zlíně Viktor Janča. „Mnohdy, když vidíte náborové plakáty do obchodních řetězců, tak ty nabízené odměny jsou větší, než máme my. Byli bychom rádi, kdyby se naše platy mohly rovnat platům kolegů z jiných státních úřadů, protože si nemyslíme, že naše práce není o nic méně náročná než jejich práce,“ říká Janča.
Ten tím v zásadě říká, že justiční zaměstnanci požadují vlastní platové tabulky, na základě kterých by byli placení.
Se systémovou změnou souhlasí po čtvrtečním jednání s odbory také ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle něj totiž chybí podobné řešení dlouhodobě.
„Tím, že byla inflace, tak si lidé uvědomili, že peněz mají opravdu málo. A to je prostě realita. Bude se to tedy muset nějak systémově řešit, aby bylo pro pracovníky justice zaručeno, že už se nebude opakovat situace tohoto vyjednávání a stávek,“ popsal Blažek.
O jakou systémovou změnu půjde, zatím jasné není. Blažek o ní bude s odbory teprve jednat. I proto odboráři nezruší stávkovou pohotovost po třídenní stávce – berou ji jako pojistku dalšího vyjednávání, protože změn v tarifech chtějí dosáhnout ještě v tomto volebním období. Stávku ostatně podporuje i předseda soudcovské unie Libor Vávra nebo předseda okresního soudu ve Vsetíně Pavel Kotrady.
„Veřejnost by si měla uvědomit, že pokud chce mít nadále tak rychlou justici jakou má, tak to prostě něco stojí,“ odkazuje se Kotrady na evropské žebříčky rychlosti justice.
Výrazné omezení soudů
Soudy by měly fungovat během třídenní stávky omezeně – nejvíce se stávka dotkne obvodních a okresních soudů, které podle odborů budou zcela ochromené. Například na Obvodním soudu pro Prahu 2 bude stávkovat 95 procent zaměstnanců, a proto tam zruší všechna naplánovaná trestní jednání.
„Některá jednání byla odročena, zejména ta trestní jednání, která vyžadují přítomnost protokolujícího úředníka. A pak byla z organizačních důvodů odročena také některá civilní jednání,“ říká předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 Magdaléna Kubrychtová.
Většina zaměstnanců plánuje protestovat taky na všech okresních soudech ve Zlínském kraji. Zavřené zůstanou na některých soudech taky podatelny, ale přes datovou schránku podání fungovat bude.
Pokud bude konkrétní jednání odročené, tak by to měl soud dát účastníkům předem vědět. Lidé si to můžou ověřit taky na webu infojednání.cz. K tomu ale musí znát spisovou značku svého případu.
Ústavní soud se sice ke stávce nepřipojí, ale solidárně ji podporuje. „Zaměstnankyně a zaměstnanci Ústavní soudu adresovali ministru Blažkovi a odborové organizaci justice dopis vyjadřující podporu zaměstnankyním a zaměstnancům obecných soudů, kteří stávkují za důstojné ohodnocení své práce. Ústavní soud není součástí obecných soudů a má rozpočet nezávislý na ministerstvu spravedlnosti,“ uvedla instituce na sociální síti X.