Začne další kolo jednání o úložišti jaderného odpadu
Příští rok vyprší pětileté vládní moratorium na průzkumné práce. Nyní je třeba rozhodnout, co bude dál. Představitelé státu se proto setkají se zástupci vytipovaných obcí a budou je přesvědčovat, aby souhlasili s pokračováním výběru místa pro úložiště.
Už před několika měsíci napsali starostové obcí seznam podmínek pro další jednání. "Jsou tam záruky bezpečnosti. Dále je tam velká podmínka na právo odmítnout tuto stavbu v budoucnu a na to, aby obce byly účastny ve všech procesech, které budou následovat. V podmínkách nejsou zmíněny peníze," vysvětluje ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Vítězslav Duda.
Čas vládní vyjednavače podle Dudy zatím příliš netlačí, protože úložiště by mělo být zprovozněno až v roce 2065. "Z tohoto pohledu máme času opravdu dostatek, nicméně vládní strategie předpokládá, že bychom do roku 2015 měli provést průzkumné práce. Na základě nich vybrat ze stávajících lokalit dvě, tři, které by byly nejvhodnější," upozorňuje Duda.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner mluví v Ranním interview Radiožurnálu o úložišti
Další dvě lokality
K šesti původním lokalitám přibyly navíc dva vojenské újezdy - Hradiště a Boletice. Starostové většiny obcí ale průzkum odmítají. Duda proto doufá, že diskuse jejich stanovisko změní.
"Jde nám o nalezení určité konsenzu. Z naší strany lze akceptovat i to, že obce budou mít vždycky právo odmítnout tuto stavbu," podotýká ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů.
Jenže proti úložišti jsou například i členové občanských sdružení. "Jaderné úložiště na tomto místě prostě ne, protože pokud se tady něco vybuduje, tak se krajina zničí. Bylo by to nevratné," říká děkan Jakub Berka ze Sdružení Zachovalý kraj z Nadějova na Táborsku.
'Ne' v referendu
V některých obcích už také obyvatelé hlasovali v referendu, zda úložiště v blízkosti chtějí, či nikoli. V říjnu šli například k volebním urnám lidé z Okrouhlé Radouně. Podle místostarosty obce Františka Michálka byla většina obyvatel proti.
"V otázce úložiště jaderného odpadu bylo odpověď ano, to znamená, že souhlasí s tím, aby obec udělala veškeré možné kroky pro zajištění toho, aby úložiště nebylo, 93,2 procent," shrnuje výsledky Michálek.
Jednou z vytipovaných lokalit je i Rohozná na Jihlavsku, kde by případný komplex měl vyrůst pod vrchem Čeřínek. "Jedná se nejen o stavbu pod zemí, ale i obrovskou nadzemní část, která zahrnuje těžní věž, administrativní budovy na ploše velké jako sedm fotbalových hřišť a silnice," popisuje starosta Rohozné František Venkrbec.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hynner v Ranním interview Radiožurnálu řekl, že v návaznosti na projednávání státní energetické okoncepce se otevírá i diskuse o umístění hlubinného úložiště. Bez toho totiž není rozvoj jaderné energetiky možné.
Zástupci státu se proto pokusí přemluvit starosty ke změně postoje. Jedním z jejich argumentů bude i finanční kompenzace, která by měla být rozdělena do dvou etap
Ofenzíva státu
Začátkem příštího roku končí moratorium na průzkum lokalit vytipovaných jako možná budoucí úložiště jaderného odpadu. A stát rozjel zatím nevídanou ofenzívu: pozval starosty vytipovaných obcí na dvě akce - včera slavnostní večeři a dnes na konferenci "Nekonfliktně k hlubinnému úložišti 2009".
Ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Vítězslav Duda hovořil na Rádiu Česko o jednání s obcemi
Ze státní kasy se platí dovoz účastníků, jejich ubytování v hotelu a pravděpodobně padnou i budoucí finanční nabídky pro obce, pokud budou s průzkumem souhlasit. Zatím se úřadům přesvědčování moc nedařilo.
Všechny obydlené zóny se v referendu vyjádřily proti úložišti. Ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Vítězslav Duda od obou akcí očekává prodiskutování podmínek pro obnovení geologických průzkumných prací.
Samotná výstavba úložiště začne až kolem roku 2050, ale do té doby ke třeba získat geologická data pro vyhodnocení kandidátů, poznamenal Duda. Podle něho je vhodných území více a dojde k dohodě s tamními obcemi, protože pro danou oblast bude úložiště znamenat přínos. Starosta obce Rohy Lubomír Strnad se byl podívat ve Švédsku a Finsku, kde jsou poměrně daleko v přípravách. A řekl k tomu: "Myslím, že stát u nás od prvopočátku lidi důkladně o všem neinformoval, příliš na obce tlačil, což Švédové ani Finové nedělají. A tím si zavřel cestu k věcné diskuzi, k rozumné domluvě. Těžko říct, jestli je cesty zpět."
Vítězslav Duda s tím ale nesouhlasí. "Vnímám, že jsme mohli udělat více." Chyby však lze podle něho napravit.
