Kolik vyplatil ústav zdravotnických statistik na odměnách? Ředitel Dušek žádost nezákonně zamítl
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS) Ladislav Dušek během koronavirové krize tají odměny vyplacené na jeho úřadu takovým způsobem, že muselo zasáhnout samotné ministerstvo zdravotnictví. Zamítl totiž žádost o informace, kterou podala redakce serveru iROZHLAS.cz. Žadatel podle Duška nesplnil dvě podmínky. Ministerstvo ale rozhodnutí zrušilo pro jeho nezákonnost.
Odpověď na to, jaké mimořádné odměny získal ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek a jednotliví ředitelé odborů, odmítl šéfstatistik zveřejnit. Podanou žádost sám vyřizoval a zdála se mu neúplná. Ministerstvo ale v rozhodnutí o odvolání dalo za pravdu žadateli, že požadované údaje uvádět nemusí.
Ministerstva během koronavirové krize šetřila na odměnách. Jen resort zahraničí vyplatil víc než loni
Číst článek
Problém zřejmě nastal ale i v tom, že se ani jeden orgán neseznámil s novými závěry Nejvyššího správního soudu.
„Z obou rozhodnutí je vidět, že ani ÚZIS, ani ministerstvo zdravotnictví se neseznámily s relativně čerstvým rozsudkem Nejvyššího správního soudu z 27. května. V něm Nejvyšší správní soud výrazně interpretuje a koriguje bezbřehý výklad platového nálezu Ústavního soudu,“ okomentoval situaci autor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek po prostudování dokumentů.
Ústav by měl informace zveřejnit na základě podané žádosti podle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Pochybení ve dvou bodech
Dušek ale při zkoumání žádosti došel k závěru, že redaktor pochybil ve dvou bodech. Podle Kužílka je odmítnutí v této oblasti typicky vadné.
První pochybení Dušek viděl v tom, že „žadatel ve své žádosti neuvádí žádné informace týkající se jeho osoby ve funkci tzv. společenského hlídacího psa“.
‚Nedohledali jsme.‘ Zdravotní statistici o vás sbírají citlivá data, ale na žádost vám je nevydají
Číst článek
Ministerstvo zdravotnictví, které rozhodovalo o odvolání, ale uvedlo, že si ÚZIS neobstaral veškeré relevantní informace, aby mohl žádost posoudit.
„Z odvolání je zřejmé, že podmínku společenského hlídacího psa žadatel splňuje, což mohl povinný subjekt zjistit i prostým vyhledáním na serveru www.google.com a poté si u žadatele tuto informaci ověřit,“ stojí v rozhodnutí ministerstva.
Účel využití informací
Ústavu se nelíbilo ani to, že redaktor v žádosti neuvedl účel využití těchto informací. „Žadatelem nadto nebylo ani zmíněno např. konkrétní podezření či jediný důkaz nebo alespoň indicie, jež by osvědčovala nutnost poskytnutí informací zcela neanonymizovaných,“ napsal do odmítavého rozhodnutí Dušek.
Žadatel ale není podle názoru ministerstva povinný tyto údaje uvádět a nevyplývá to ani z platového testu. „Povinný subjekt (ÚZIS, pozn. red.) tedy měl žadatele vyzvat, aby příslušné údaje v souladu s požadavky platového nálezu doplnil a svá tvrzení prokázal,“ stojí v rozhodnutí.
Většina nově nakažených má bezpříznakový průběh. Počet nemocných brzy prudce klesne, řekl Dušek
Číst článek
Kužílek, který v současné době působí jako informační ombudsman na pražském magistrátu, zároveň upozorňuje, že se musí zásadně rozlišovat žádost o informaci o standardním platu od informace o mimořádné odměně, kdy mimořádnost odměny staví věc do úplně jiného světla.
Soukromí vs. pracovní činnost
„Dramaticky se zvyšuje převaha veřejného zájmu a ustupuje zájem na ochranu soukromí. Mimořádná odměna totiž moc o soukromí nevypovídá, ale dramaticky vypovídá o pracovní činnosti odměněného,“ myslí si informační ombudsman.
Ústav zdravotnických informací čelil už kritice kvůli nedostatečným statistikám o epidemiologické situaci. „Současná data o stavu českého testování nám neumožňují říct nic jiného, než že zatím nic nevíme,“ řekl v polovině dubna serveru iROZHLAS.cz ekonom Daniel Münich z institutu CERGE-EI. Ten přitom čísla potřeboval jako člen skupiny KoroNERV-20, která měla vládě radit s nastartováním ekonomiky pro skončení pandemie.
Platový test
Při žádosti o platových poměrech zaměstnanců dochází ke konfliktu dvou práv – práva žadatele na informace a práva zaměstnanců na ochranu před neoprávněným zásahem do soukromí.
Je proto nutné obě práva poměřit a provést test proporcionality neboli platový test. Ústavní soud ho 17. října 2017 stanovil takto: „Povinná osoba může odmítnout poskytnout žadateli informace o platu a odměnách zaměstnance vyžádané na základě ustanovení § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím, pokud nejsou splněny všechny tyto podmínky:
a) účelem vyžádání informace je přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu;
b) informace samotná se týká veřejného zájmu;
c) žadatel o informaci plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv. „společenského hlídacího psa“;
d) informace existuje a je dostupná.
Nejsou-li všechny tyto podmínky splněny, potom odmítnutí poskytnout žadateli informaci o platu a odměnách zaměstnance není porušením povinnosti státních orgánů a orgánů územní samosprávy poskytovat přiměřeným způsobem informace o své činnosti, vyplývající z článku 17 odst. 5 Listiny.“
