‚Přiznejme si, že se na ně zapomíná.‘ Zádušní mše v katedrále svatého Víta připomněla oběti heydrichiády

Zástupci církví, armády, válečných veteránů, sokolů a dalších organizací se v sobotu v katedrále svatého Víta poklonili památce 300 příbuzných a spolupracovníků parašutistů, kteří se v květnu 1942 podíleli na provedení atentátu na zastupujícího říšského prorektora Reinharda Heydricha. Podobně jako v předchozích letech za ně v chrámu arcibiskup Dominik Duka sloužil zádušní mši. Zdůraznil hrdinství popravených a konstatoval, že se na ně zapomíná.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Chtěl bych poděkovat za to, že můžeme tímto způsobem vzpomenout těch, na které se zapomínalo, a přiznejme si, že zapomíná. A mnozí se domnívají, že je to opravdu dobře,“ uvedl Duka. Účastníci sobotní mše zaplnili lavice přední části katedrály, její zbytek byl poloprázdný.

Duka zdůraznil, že atentát na Heydricha nebyl teroristický čin, ale byl to především důkaz lásky k domovu, k vlasti a vlastnímu národu. Dodal, že by si přál, aby v katedrále vznikla pamětní tabule připomínající tyto hrdiny, podobně jako již tam jsou památníky prvního, druhého a třetího odboje nebo 17. listopadu 1989.

Oběti heydrichiády

Zádušní mše za československé vlastence zavražděné nacisty se koná každoročně od roku 2011.

Tradice, při které se čtou jména 294 Čechoslováků popravených v koncentračním táboře v rakouském Mauthausenu, navázala na rekviem za padlé parašutisty, které měli sloužit počínaje červnem 1945 každoročně válečný parašutista a kněz. Vznikající tradice trvala jen do roku 1947. Přerušil ji únor 1948 a komunistický režim.

Od nenápadného sadu až po osudnou zatáčku. Vydejte se po stopách Kubiše a Gabčíka

Číst článek

Jako odvetu za atentát, při němž byl Heydrich smrtelně zraněn, zavraždili nacisté několik tisíc lidí a srovnali se zemí vesnice Lidice a Ležáky. Největší poprava podporovatelů a příbuzných parašutistů, kteří atentát provedli, se konala v Mauthausenu 24. října 1942. Zemřelo při ní 135 žen a 127 mužů. Další popravy následovaly 25. ledna 1943 a 3. února 1944.

Mezi Čechoslováky, jejichž život takto skončil, byli mimo jiné manželé Alžběta a Jan Jesenští, kteří pomáhali parašutistům i po atentátu, když se přesunuli do krypty kostela v Resslově ulici. Hrdinství Jesenských bude ode dneška připomínat nová pamětní deska v ulici Skořepka v Praze 1.

Atentát na Heydricha provedli 27. května 1942 výsadkáři Jozef Gabčík a Jan Kubiš v pražských Kobylisích. Gabčíkovi v rozhodné chvíli selhal samopal, Kubišovi se však podařilo odpálit granát, který Heydricha vážně zranil, 4. června zemřel. Následovala krutá odplata nacistů.

Po rozsáhlém pátrání se Němcům kvůli zradě výsadkáře Karla Čurdy podařilo najít úkryt atentátníků v kryptě chrámu Cyrila a Metoděje, kde Kubiš s Gabčíkem a pěti dalšími výsadkáři po urputném boji padli. Někteří v přestřelce, jiní zvolili dobrovolnou smrt.

tch, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme