Na 500 zahraničních cest českých prezidentů: Havlův Západ, Klausovo chilské pero i Zemanova Čína
Porevoluční prezidenti absolvovali za 30 let trvání České republiky necelých 500 zahraničních cest. Největším světoběžníkem byl Václav Klaus, po něm Václav Havel a nejméně cestoval Miloš Zeman – kvůli zdravotnímu stavu i covidové pandemii. První český prezident byl celkem sedmkrát v USA, vášnivého cestovatele Klause zase nejvíc proslavil incident s perem v Chile. Zeman jezdil často na východ, v posledních letech se omezil na sousední země.
Havlovy zahraniční cesty
„Václav Havel je úplně odlišný příběh než jeho dva nástupci. Byl nositelem změny, která proběhla ve střední a východní Evropě a byl mezinárodně uznávanou osobností. Je to člověk, který dal charakter a étos samostatné české zahraniční politice,“ popisuje pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.
Zahraniční cesty prezidentů jsou konzultovány s vládou. Dostál ale poukazuje na to, že si hlavy státu vybírají zahraniční protějšky a témata, která s nimi řeší. „Je přirozené, že prezidenti mají svoje ‚libůstky‘, kterým se chtějí více věnovat a které tak přenášejí i do české zahraniční politiky,“ popisuje.
30 let od zvolení Václava Havla. Byla to nejhladší nepřímá volba prezidenta, připomíná historik Tůma
Číst článek
S tím se váže i osobní rovina, kdy si prezidenti našli zahraniční oblíbence, či dokonce přátele.
„Václav Havel měl takových přátel spoustu. Myslím, že si dobře rozuměl s americkým prezidentem Billem Clintonem. Ale dokázal si najít cestu k úplně odlišným lidem. Jeho hlavním nejbližším a vytrvalým přítelem byl dalajláma,“ přibližuje Dostál.
S tím souvisí i to, že na rozdíl od svých nástupců Havel odmítl navštívit Čínu. V roce 1994 například zamířil do Indie, kde v Dillí převzal prestižní Mezinárodní mírovou cenu Indiry Gándhíové za podíl při podpoře míru, odzbrojení a rozvoje a v Kalkatě se setkal s Matkou Terezou.
O tři roky později zase navštívil bývalou jadernou elektrárnu Černobyl. „Jsem rád, že jsem tam byl jako první hlava státu,“ řekl tehdy.
Klausovy zahraniční cesty
Největším cestovatelem mezi třemi českými prezidenty byl Václav Klaus, hodně se orientoval na Německo (31 návštěv), USA (25), ale devětkrát byl i v Rusku.
„Na zahraničněpolitickém poli byl velice aktivní. V jeho mandátu se odrážel zájem o ekonomickou diplomacii, a to i s autoritářskými režimy, kde viděl příležitost pro české exportéry. To se pak dál snažil rozvinout jeho nástupce,“ vysvětluje Dostál z AMO.
Upozorňuje také, že ačkoliv se Klaus proslavil svým euroskepticismem, v době pádu Topolánkovy vlády za české předsednictví v Radě EU objel řadu summitů například s Ruskem nebo Čínou, kde celou Unii reprezentoval.
Klause ale zajímaly i exotičtější destinace – Jižní Korea nebo Latinská Amerika. Více než všechny knižní Zápisky z cest zaujala širokou veřejnost především Klausova cesta v dubnu 2011 do Chile.
Václav Klaus – Zápisky z cest - kupseslevou.cz/vaclav-klaus-z… http://t.co/a6vXEg8K01
11:30 – 09. 05. 2015
Jeho tehdejší kauza s „ukradeným“ perem jej celosvětově proslavila. Klip, kde si Klaus nepozorovaně strčil protokolární pero pod stolem do kapsy, odvysílaly britské televize BBC, Channel 4 nebo americké CNN či ABC.
„Musím říct, že to není pero, je to normální propiska. (…) Člověk standardně dělá, že si tužku či blok z akce bere. Teď píšu na blok, kde je lotyšský parlament,“ vysvětloval vše poté.
V reakci na to chilský prezidentský protokol reagoval, že luxusní psací potřeby s modrými polodrahokamy vyrábí tradiční šperkařská firma.
Do jihoamerické země se Klaus vrátil i o necelé dva roky později. Reportér Českého rozhlasu Pavel Novák tehdy natáčel o tom, jak mnozí Chilané jméno Václava Klause neznají, jeho slavné video si ale dobře pamatují.
Přímo v Chile natáčel o vzpomínkách místních lidí na „Klausovo pero“ Pavel Novák
„Tím jsme se zapsali jako národ do paměti Chilanů. Pamatují si hodně na naše sportovce a teď se k nim přidal pan prezident Klaus. Jeho jméno si sice nepamatují, ale je to ten, který si vzal to pero,“ popisovala Češka žijící v Chile Elena Palečková.
Když byl tehdy v lednu 2013 v Chile na summitu Evropské unie s Jižní Amerikou, probíhaly v Česku zrovna první přímé prezidentské volby.
Zemanovy zahraniční cesty
Jednou z prvních cest Miloše Zemana ve funkci prezidenta byla v červnu 2013 návštěva Německa. Jak popisuje Dostál, u našeho hlavního ekonomického partnera byl po deseti letech s euroskeptickým Klausem nový český prezident očekáván s nadějí.
„Zeman o sobě tehdy říkal, že podporuje evropskou federaci a podobně. A on tam na sebe upozornil jen žertováním s nějakou novinářkou, které se zeptal, jestli není teroristka, a dělal na ní Allahu akbar.“
Reportérka RTL se ho tehdy zeptala na dvě Češky uvězněné v Pákistánu a Zeman odmítl specifikovat, jaké kroky k jejich záchraně Česko podnikne. „Nechci dát žádné informace, které by mohly sloužit Tálibánu nebo Al-Káidě,“ řekl předtím, než použil arabské zvolání znamenající Bůh je veliký.
Jako první český prezident navštívil v lednu 2014 vojenský kontingent v Afghánistánu. Jako první byl i ve Spojených arabských emirátech nebo Tádžikistánu.
V posledních letech už ale Zemanovi jeho lékařské konzilium nedoporučovalo do zahraničí cestovat.
Kvůli tomu si musel odpustit i poslední – a ve funkci hlavy státu by šlo již o šestou – cestu do Číny. Vzhledem k výrazně zlepšenému zdraví ale přesto stihl letos ještě tři cesty po Evropě.
Vydal se do zemí, které jsou mu blízké, do Srbska, Polska a na Slovensko.
„Zeman v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou považuje Kosovo za součást Srbska a obecně vystupoval jako přítel Srbů a tamního proruského režimu prezidenta Aleksandara Vučiće,“ popsal pro iROZHLAS.cz balkanista František Šístek.
Podle komentátora Českého rozhlasu Petra Hartmana tak Zeman nakonec strávil poslední týdny svého desetiletého období až nečekaně aktivně.
„Mám tím na mysli v porovnání s tím, jak vykonával prezidentskou funkci v posledních letech. Hlavně proto, že byl jeho výkon značně limitován zdravotním stavem. V poslední době podnikl rozlučkové cesty do zahraničí,“ řekl ve Vinohradské 12.
Zeman uzavírá politickou éru. Vše velké už přišlo, amnestii mu nikdo nepodepíše, soudí komentátor
Číst článek
To jasně souvisí s rozdílností obou Zemanových prezidentských mandátů, jak je popisuje Dostál. „V prvních pěti letech se soustředil zejména na ekonomickou diplomacii či proexportní politiku. V tomto období otevíral dveře čínským investorům,“ připomíná Zemanovy nesplněné sliby velkých čínských investic do české ekonomiky.
„Ve druhém období, a zejména v jeho druhé polovině, kladl důraz na sousedské vztahy. Věnoval se bilaterálním vztahům s Polskem, Rakouskem, Slovenskem i s Maďarskem a Německem,“ vyjmenovává Dostál.
Co se mu však nepodařilo a o co hodně stál, byla cesta do Bílého domu za americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Kam zamíří Pavel?
Nově zvolený prezident bude do úřadu uveden na inauguraci 9. března. Už dříve oznámil, že jeho první zahraniční cesta povede tradičně na Slovensko. Podle Dostála jde o logický zvyk, od kterého by se už ale mohlo začít ustupovat.
Téměř dvě třetiny Čechů věří, že Petr Pavel bude dobrým prezidentem, ukazuje průzkum Medianu
Číst článek
„Ne že bychom tím chtěli vyjádřit pohrdání Slovenskem, ale pro českou zahraniční politiku jsou důležitější země,“ zamýšlí se.
Možnost vyplnit nějaký dlouhodobější dluh v české zahraniční politice podle něj může být návštěva ukrajinského protějška. „Pavel by třeba s polským prezidentem Dudou mohli vzít francouzského prezidenta Macrona a navštívit Zelenského. Je dobré přemýšlet ve velkých rozměrech,“ navrhuje ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.
„Bude skvělé, když bude aktivní,“ přeje si.
Nově zvolený prezident může usilovat například i o návštěvu Bílého domu. Od Klausovy návštěvy v roce 2005 v něm totiž český prezident nebyl.
