V Česku je stále více lékařů ze zemí mimo Evropskou unii. Aprobační zkouška je ale i nadále strašákem
Do Česka stále častěji míří lékaři ze zemí mimo Evropskou unii, kteří tady chtějí pracovat. Přicházejí hlavně z Ukrajiny, Ruska nebo Běloruska. Podle Institutu prostgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví jich loni bylo skoro 1650, zatímco před deseti lety jen 200. Každý lékař ze země mimo Evropskou unii musí nejdřív složit takzvanou aprobační zkoušku, jinak v Česku pracovat nemůže. Úspěšných absolventů ale ubylo.
„V Rusku se ptají více na teoretické znalosti,“ říká ruská lékařka, která nechtěla uvést své jméno. Aprobační zkoušku ale zvládla.
„Nečekala jsem, že se tu neptají na teoretické znalosti. Prostě musíme vědět, s čím přijde pacient na ambulanci, jaké bude mít potíže, co bude mít v objektivním nálezu, jaký je další postup s nemocným, v jakém období ho máme nebo nemáme operovat. Mně se to dokonce i líbilo,“ říká Radiožurnálu lékařka.
Nejdřív ale musí každý lékař, který studoval v zahraničí, požádat o uznání svého vzdělání českou vysokou školu. Pokud uspěje, půl roku pracuje pod odborným dohledem. Pak píše testy a skládá ústní zkoušku, vše v češtině. Vysvětluje ředitel Institutu postragraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Antonín Malina:
Část zahraničních lékařů pracuje v Česku bez aprobační zkoušky, odhalila kontrola ministerstva
Číst článek
„Ústní zkouška probíhá před komisí, kterou nominuje ministerstvo zdravotnictví a má tam být účasten také zástupce ministerstva zdravotnictví. První, čeho se dotýká, jsou takzvané případové studie, kdy je účastník povinen přinést si pět případových studií. Z toho si zkoušející obvykle jednu vyberou a ptají se jej na ní.“
„To je fáze, kdy se může rozmluvit, navázat komunikaci se zkoušejícím. Někdy se ale zase stane, že zkoušející svými doplňujícími otázkami zjistí, že znalosti uchazeče jsou špatné,“ doplňuje Malina.
Přijímání by se mělo změnit
Podle Antonína Maliny úspěšnost u aprobační zkoušky klesá. Před deseti lety ji udělalo 60 procent lékařů ze zemí mimo Evropskou unii, později ji zvládl jen každý desátý. Teď se úspěšnost drží kolem 20-30 procent. Prezident České lékařské komory Milan Kubek si myslí, že by se mělo přijímání doktorů-cizinců ze zemí mimo evropskou unii změnit:
„Měli bychom si vybrat a říci si, že zaplatíme to uchazečů, pozveme je do České republiky, zajistíme jim ubytování, dáme jim stipendium, aby měli z čeho žít. První rok bychom je měli intenzivně učit česky, to je základní předpoklad.“
Závazky jsou špatný nápad. Ministerstvo musí ukázat, že o nás stojí, vzkazují Vojtěchovi mladí lékaři
Číst článek
„Teprve když člověk složí zkoušku z češtiny, tak má smysl doučit ho na stávající úroveň medicínu, protože je to jinak strašně těžké. Když jsou to lékaři, tak už mají nějakou praxi a samozřejmě už zapomněli teorii. Když někdo pracuje 20 let v praxi, tak si pak musí základní znalosti z jednotlivých oborů zopakovat a doučit se je,“ vysvětluje Kubek.
Náročnost chce ministerstvo udržet
Ministerstvo zdravotnictví už některé věci na aprobační zkoušce změnilo, náročnost chce ale udržet, říká Renata Povolná z tiskového odboru rezortu:
„Mezi tyto změny patří například to, že se aprobační zkoušky budou provádět výlučně v českém jazyce, dále to, že byla ústní část aprobační zkoušky lékařů rozdělena do dvou dnů, a úspěšně složené části jsou uznávány po dobu 30 měsíců. Domníváme se, že právě tyto kroky napomohou k postupnému zvýšení úspěšnosti u zkoušky.“
Podle České lékařské komory nyní v Česku pracuje přes 3200 doktorů, kteří vystudovali v zahraničí, a to jak v unijních zemích, tak mimo ně. Nejčastěji mají tito lékaři diplom ze Slovenska, Ukrajiny nebo Ruska, ale i z Polska nebo Běloruska.
