Zahraniční tisk opět o situaci v ČT
Bratislavský list SME označuje situaci v České televizi za zlomovou, kdy je každým dnem jasnější, že bitva o Kavčí hory na nejbližší roky zásadně ovlivní politické klima v Česku. Hlasování poslanců ČSSD a ODS o novém tiskovém zákoně a jmenování Rady ČT je vzrušujícím potvrzením zmíněné teze: Žádná dělba moci, žádný senát.
A občané? Ti mohou navrhovat, ale rozhodovat budou poslanci opoziční koalice. Tento zlomový moment jim však v jedno volební ráno mohou voliči spočítat, míní slovenský deník SME.
Vlivný maďarský Népszabadság připomněl, že spor o Českou televizi vzbudil zájem institucí EU i o skutečnost, že politika všude ve Střední a Východní Evropě chce pokud možno veřejnoprávní kanály změnit ve vládní televizi. V Praze však existují reálné a dokonce lepší vyhlídky na nezávislost veřejnoprávní televize než např. v Maďarsku, kde je situace stále beze změny. A diváky taková televize zajímá stále méně, uvedl budapešťský Népszabadság.
Nejnovější podezření na nemoc BSE u zvířete v Německu pocházejícího z Rakouska je pikantní, uvedl vídeňský Der Standard s tím, že by se čekal spíše opak. List připomíná, že Rakousko zakázalo masokostní moučku u skotu už před deseti lety. U vepřů a ovcíseovšem mohla používat až do konce roku 2000, a tak není vyloučeno, že někteří zemědělci své mladé hovězí označovali za vepřové. I proto tedy ani Rakousko nejde považovat za nějaký ostrov spasených, uzavírá Der Standard.
Podle deníku Die Presse zodpovědnost za současnou situaci nesou samozřejmě politikové, veterinární a zdravotnické úřady, ale zejména občané, kteří chtějí neustále kupovat co nejlevnější zboží. Takové problémy nemusely vzniknout, kdyby byli obyvatelé ochotni platit vyšší ceny. Chamtiví producenti se jen chovali jako každý kapitalistický podnik, píše závěrem Die Presse.
Setkání dvou hlav států bývalého Sovětského svazu se věnuje polský deník Gazeta Wyborcza. Podle něj si běloruský prezident Alexandr Lukašenko přijel k prezidentovi Ruska Vladimiru Putinovi pro podporu. Z listu vybíral náš varšavský zpravodaj Pavel Novák.
Mimořádnou pozornost věnuje světový tisk chystanému nástupu nového amerického prezidenta George Bushe juniora do funkce. Francouzský Le Derniéres Nouvelles d´Alsace se domnívá, že pro zbytek světa, hlavně Evropy, začíná období velkých otazníků v politické i v hospodářské oblasti. Obě legislativní období prezidenta Clintona byla dekádou amerického růstu. Příchod George Bushe juniora do Bílého domu spadá do začátku ekonomické recese, na které má i republikán Bush svůj podíl. S ní spojený očekávaný pád dolaru pak bude mít nepochybně za následek prudký let eura vzhůru, soudí francouzský list.
Španělský El Mundo napsal,že George Bush zřejmě zapomněl na slib, že chtěl být prezidentem všech Američanů. Hodlá zrevidovat ekologická opatření svého předchůdce Clintona, škrtnout podporu organizacím, které schvalují potraty, a stáhnout americké vojáky z Balkánu. Zdá se, jako by Bush spěchal zlikvidovat Clintonovo dědictví. Jeho poslední vládní nominace naznačují, že hodlá vládnout spíše jako Ronald Reagan. Také Evropě hrozí horší časy, varuje španělský El Mundo.
Londýnské Timesy napsaly k radikální minulosti současného šéfa německé diplomacie, že bez ohledu na to, jak se situace dále vyvine, by byla případná rezignace Jošky Fischera nenahraditelnou škodou. Dokonce prý větší než všechny nedávné ministerské abdikace Schröderova kabinetu dohromady. Fischer je totiž podle the Times nejen garantem, že někdy chaotická strana Zelených je odpovědným partnerem ve vládě. Jako nejpopulárnější německý politik je navíc i dobrým spojením mezi stranou a voličem. Fischer také zcela jasně předkládá své představy o další evropské integraci. To je však téma, o kterém spolková vláda nerada přemýšlí nebo veřejně diskutuje, soudí britské Timesy.
