Výběr z médií: zájem Čechů o knihy, hlídání zemědělských dotací a výuka o změně klimatu
Hospodářské noviny píšou o zvýšeném zájmu Čechů o koupi knih. Deník informuje o rozhodnutí kurýrních služeb na termín dodávky do Vánoc, které stanovily na 17. prosinec. Podle týdeníku Hrot bude žádosti o dotace kontrolovat nový systém Sentinel. E15 píše o opatrnosti firem při zvyšování mezd. Do rámcových vzdělávacích programů by se měla zařadit výuka o klimatických změnách, říká Mf Dnes. Více si přečtěte ve výběru z médií od Radiožurnálu.
Hospodářské noviny
Zájem o knihy v Česku dlouhodobě roste a tržby knihkupců výrazně neovlivnila ani koronavirová pandemie. Předloni Češi utratili za tištěné knihy celkem 8,2 miliardy korun – to je ve srovnání s roce 2015 téměř o miliardu více. Za vysoké prodeje může i to, že lidé knihy stále častěji kupují přes e-shopy.
To potvrzují i knihkupectví, které oslovily Hospodářské noviny – například u knihkupectví Kosmas tvoří online prodeje zhruba 40 procent tržeb, společnost Luxor přes internet prodá každou čtvrtou knihu – před pandemií to byla každá desátá. Vyšší zájem potvrzuje i knihkupectví Kanzelsberger, kde internetové objednávky vzrostly o polovinu.
Deník
Japonsko dočasně zavírá své hranice pro cizince. Chce zabránit rozšíření varianty omikron v zemi
Číst článek
Sedmnáctý prosinec vybraly přepravní společnosti jako takzvaný rozhodný den – tedy termín, do kdy je možné odeslat balík tak, aby dorazil do Štědrého dne. Letos je to dříve než v předchozích letech. Přepravci proto upozorňují, že lidé by měli dárky nakupovat s dostatečnou rezervou.
Dřívější datum stanovily kurýrní firmy hlavně kvůli problémům s dopravou zboží z Číny, nedostatkem materiálů ale i sílící epidemii koronaviru po celém světě, řekl pro Deník ředitel společnosti GLS Česká republika Pavel Včela. Podobně jsou na tom další přepravní společnosti jako PPL nebo Zásilkovna.
Hrot
O část evropských dotací přichází čeští zemědělci nejčastěji kvůli neposečené louce nebo špatně vyměřenému pozemku. Vyplývá to z údajů Státního zemědělského intervenčního fondu. Ten ročně stihne zkontrolovat zhruba 1500 žádostí z celkových třiceti tisíc. Nesrovnalosti pak najde u každé druhé.
S pomocí vesmírných družic Sentinel by ale úředníci mohli prověřit všechny žádosti, píše týdeník Hrot. Družice dokážou třeba zjistit, kdy zemědělec plochu naposledy posekal nebo jaká je skutečná velikost pozemku. Novinkou taky je, že systém na chybu zemědělce hned upozorní – ten pak může žádost upravit a vyhnout se pokutě.
E15
V loňském roce přidala peníze všem nebo vybraným zaměstnancům více než polovina dotázaných firem, mzdy pak rostly průměrně o dvanáct procent. Letos jsou ale zaměstnavatelé opatrnější – může za to nedostatek pracovníků, ale taky prudké zdražování energií a výrobních materiálů. Uvádí to data z listopadového průzkumu společnosti ČSOB, kterého se zúčastnilo 400 podnikatelů a firem.
Například v energetice porostou platy zhruba o pět procent – tedy o inflaci. Podobné požadavky mají i zástupci odborů v dalších průmyslových odvětvích. Firmy s dobrými ekonomickými výsledky – tedy například v odvětví e-commerce – by pak podle E15 mohly svým zaměstnancům přidat až deset procent.
Mf Dnes
Odstonáním covidu to nekončí. Studie ukazují, že i mladé trápí měsíce nespavost a ztráta pozornosti
Číst článek
Výuka o změně klimatu by se nově mohla zařadit do rámcových vzdělávacích programů. Z těch si každá škola sestavuje svou vlastní podobu výuky. Pokud ministerstvo školství výuku o klimatické krizi do plánů zařadí, můžou školy získat více vzdělávacích materiálů a učebnic.
Návrh podporuje například budoucí šéf resortu Petr Gazdík z hnutí STAN. Jak píše Mladá fronta Dnes, téma klimatické změny můžou učitelé probírat hned v několika předmětech – například v matematice by žáci počítali efektivitu různých zdrojů energie, v hodinách přírodopisu pak můžou učit o extrémech v počasí.
Právo
Deník Právo si všímá případu pana Martina, který pracoval jako trenér v pražském fitness centru. To ale bylo kvůli koronavirovým omezením skoro rok zavřené, a tak si našel práci jako instalatér. Zatím dochází do obou zaměstnání a čeká, jaká bude situace. Přivýdělek si ale hledají taky samoživitelé, lidé, kteří platí alimenty nebo mají exekuce – celkem jde asi o deset procent zaměstnanců. Nejčastěji si pak lidé práci hledají v oblastech vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče nebo v obchodě. Firmy pak nabízí buď částečné úvazky, ale taky dohody o provedení práce nebo brigády.
