Zájem o kvalitní potraviny není v Česku příliš veliký. Důvodem není jen vyšší cena

Kvalita potravin je v současnosti opět jedním z nejskloňovanějších témat v médiích i mezi lidmi. Jak moc se ale o to, co jíme, zajímáme v době, kdy se zrovna neřeší koňské maso, či polská sůl? Z nejrůznějších spotřebitelských anket sice vyplývá, že o kvalitu se nakupující zajímají stále více, objektivní čísla prodeje různých druhů potravin ale většinou ukazují opak.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Knedlo vepřo zelo | Foto: Dáša Vaňková

Mnozí Češi se hájí tím, že na kvalitní potraviny, zejména v současné ekonomické situaci prostě nemají. Podle Jany Dostálové z Vysoké školy chemické-technologické v Praze je ovšem pravda trochu jiná - kupujeme sice potraviny levnější, za to ale zbytečně mnoho.

„Kdyby si lidé vybírali potraviny kvalitnější, dražší a nakoupili si jich menší množství, tak vydají peněz v podstatě stejně, prospějí více svému zdraví a navíc si i více pochutnají, protože ty potraviny jsou i z hlediska chutí, vůně a dalších vlastností lepší,“ říká.

Přehrát

00:00 / 00:00

Češi jsou ochotni připlatit si za kvalitní potraviny méně, než v jiných zemích se srovnatelnou životní úrovní. Proč tomu tak je, zjišťoval redaktor Ivan Holas.

„Takže já bych doporučovala nakupovat kvalitnější potraviny, i když většina z nich je za vyšší cenu, a nakoupit jich méně. Má to rozhodně svá pozitiva,“ doporučuje.

Také Miroslav Jůzl z brněnské Mendelovy univerzity si myslí, že u potravin se koupěschopnost tuzemských zákazníků za posledních dvacet let nijak zásadně nesnížila.

Právě na potravinách díky širokému sortimentu se ovšem podle něj lidé snaží často šetřit nejvíce a tím se celý proces dostává do začarovaného kruhu.

„Spotřebitel vyžaduje vlastně nejlevnější potravinu, ale zároveň by chtěl, aby byla prosta všech možných náhražek. Ono to za tu cenu kolikrát vyrobit nejde. Pak se prohlubuje problém, že spotřebitelé si navyknou i na potraviny, které nějak chutnají. Když by pak mohli porovnávat potravinu vyrobenou opravdu tradiční cestou, tak kolikrát jim to nemusí stoprocentně chutnat,“ míní Jůzl.

Poptávku po méně kvalitních potravinách tedy neovlivňuje pouze cena, ale leckdy mnohem více stravovací návyky, často děděné po generace. Profesorka Dostálová by ovšem nebyla ohledně tradiční tuzemské kuchyně až tak přísná.

„Nejsou zdravé a nezdravé potraviny, ale jsou zdravá a nezdravá množství. Česká kuchyně není zase až tak špatná, když nebudeme konzumovat velké množství pokrmů. Ono se třeba říká, že vepřo-knedlo-zelo není zdravý pokrm, ale když si vybereme libové maso, sníme velké množství zelí a přílohu omezíme třeba jenom na dva knedlíky, tak se i z toho stane vlastně zdravý pokrm,“ vysvětluje.

To, že největší moc v celém řetězci má právě spotřebitel, není podle odborníků pouhá fráze. Zatím se to ale projevuje spíš negativně. Kvůli malému zájmu o kvalitní potraviny jich v běžných obchodech stále ubývá a ve specializovaných je pak toto zboží ještě dražší, než by muselo být.

Ivan Holas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme