Stát musel firmám vrátit 41 milionů. Chybně na ně použil zajišťovací příkazy a pak jim peníze nedal zpět
Více než 41 milionů korun musela vrátit finanční správa některým firmám zasaženým zajišťovacími příkazy, zjistil server iROZHLAS.cz. Peníze totiž zadržovala nezákonně. Na špatný postup úředníků upozornil už v březnu Nejvyšší správní soud. Případů, kterých se rozsudek týká, ale postupem času přibývá.
Od poloviny března, kdy rozsudek padl, musela finanční správa vracet peníze v devíti případech. „Celkový objem finančních prostředků, které byly v těchto případech uhrazeny, činí souhrnnou částku 41 055 685 korun,“ sdělil serveru iROZHLAS.cz mluvčí finanční správy Lukáš Heřtus.
Soudy upozornily na zásadní chyby finanční správy. Zlikvidovaná firma chce po státu 150 milionů
Číst článek
Celková částka může přitom v následujících měsících růst, protože rozsudek Nejvyššího správního soudu se stal precedentem. Ještě v květnu se vztahoval na dvě firmy, kterým finanční správa vracela dohromady více než 36 milionů korun. Od té doby ale počet případů narostl a částka se zvýšila o dalších pět milionů.
Rozsudek se týká zajišťovacích příkazů, jejichž používání bylo v posledních měsících často kritizováno. Úředníci je používají ve chvíli, kdy mají obavy, že firma nebude schopná zaplatit v budoucnu vyměřenou daň.
Kritizované zajišťovací příkazy
Březnovým rozhodnutím dali soudci Nejvyššího správního soudu za pravdu firmě AB CHEMITRANS. Řekli, že když úředníci použijí na firmu zajišťovací příkazy chybně a soud je poté zruší, musí jí zadržené peníze vrátit. Jenže to finanční správa nedělala. Peníze si nechávala až do chvíle, kdy firmám stanovila přesnou daň.
„My jsme na chybný postup upozorňovali už dříve, ale oni to ignorovali.“
Tomáš Goláň (senátor a daňový poradce)
„Finanční správa doposud postupovala tak, že za okamžik stanovení daně považovala již okamžik vydání rozhodnutí o stanovení daně, i když bylo proti němu podáno odvolání. Z toho důvodu peníze, získané na základě zrušeného zajišťovacího příkazu, nevracela. Jde tedy o závažnou změnu dosavadní praxe,“ uvedl Tomáš Hajdušek z Komory daňových poradců.
Jak postupuje finanční úřad
Když finanční úřad stanoví daň, firma má právo se proti její výši odvolat a doložit podklady, proč má být částka jiná. Odvolací orgán jí buď dá, nebo nedá za pravdu. Až poté má ale podnik povinnost daň zaplatit. Celé odvolací řízení přitom může trvat řadu měsíců.
V určitých případech mají úředníci možnost vydat zajišťovací příkaz. Pokud ho ale použili chybně, jak v některých případech konstatovaly soudy, byla firma znevýhodněna hned dvakrát - nejdříve chybným zajištěním peněz, poté tím, že ačkoliv ještě neměla pravomocně určenou daň, peníze měla už zabavené a nemohla s nimi nijak disponovat.
Co je zajišťovací příkaz?
Jedná se o extrémní a mimořádný právní institut, ke kterému finanční správa přistupuje ve chvíli, kdy má podezření, že firma v budoucnu nebude schopná zaplatit daň. Když jej úředníci vydají, subjekt musí ihned zaplatit. Pokud tak neučiní, zahájí správce daně okamžitou exekuci.
„Nelze navíc přehlížet, že v důsledku přístupu zaujatého krajským soudem by bylo se dvěma skupinami daňových subjektů zacházeno rozdílně, a to bez jakéhokoli přijatelného důvodu,“ píše se v rozsudku Nejvyššího správního soudu.
Finanční správa se podle senátora za SEN21 a daňového poradce Tomáše Goláně mohla sporům vyhnout. „My jsme na chybný postup upozorňovali už dříve, ale oni to ignorovali,“ řekl redakci iROZHLAS.cz. Hajdušek doufá, že rozhodnutí změní dosavadní praxi. „Očekávám, že bude stimulem pro rychlejší dokončení daňových kontrol, pokud na jejich začátku bude vydán zajišťovací příkaz,“ uvedl.
Finanční správa potvrdila, že po vydání rozsudku aplikační praxi v oblasti zajišťovacích příkazů upravila prostřednictvím metodických sdělení.
Případ FAU
Nejvyšší správní soud v posledních měsících vydal více rozsudků, ve kterých kritizoval práci úředníků finanční správy a naopak se zastával firem a podnikatelů.
Letos v září například řekl, že správce daně nemůže firmě zajistit majetek a finanční prostředky, byť má indicie, že firma byla zapojena do podvodu. Zajišťovací příkaz mají úředníci využít až ve chvíli, kdy skutečně hrozí, že konkrétní společnost nebude v budoucnu moci zaplatit daň. Firma má navíc podle soudu dostat šanci daň doplatit.
Soud odblokoval spolumajiteli firmy FAU Csabimu majetek za desítky milionů. Státní zástupce pochybil
Číst článek
Mediálně nejznámější je případ přerovské společnosti FAU, která skončila v konkurzu poté, co na ni úředníci uvalili zajišťovací příkazy. Soud později označil příkazy za nezákonné. Na konci října také soud odblokoval majetek v hodnotě desítek milionů spolumajiteli firmy Vojtěchu Csabimu.
Finanční správa čelí kritice dlouhodobě, a to nejen kvůli zajišťovacím příkazům, ale například i kvůli kontrolám v rámci elektronické evidence tržeb (EET), kvůli kterým úředníci zjišťovali informace o svatebních hostinách přímo od novomanželů. Mluvčí Generálního finančního ředitelství Petr Habáň uvedl, že úředníci sice nic neporušili, nicméně že tuto praxi budou nadále využívat jen zcela výjimečně.
Ředitel finanční správy Martin Janeček na konci října oznámil, že ke konci roku skončí ve funkci.
