‚Nepostupovali řádně.‘ Soud zrušil rozhodnutí finanční správy, chtěla po televizní společnosti daň 30 milionů
Soudy s finanční správou opakovaně vyhrála i televizní společnost YOLT Services, která se dříve jmenovala DIGI Czech republic a která provozuje satelitní vysílání. Ta nejdříve loni uspěla ve sporu o zajišťovací příkazy. Letos v únoru jí dal za pravdu Krajský soud v Ostravě v případě doměřené daně ve výši téměř 30 milionů z licenčních poplatků. Soudci v rozsudku napsali, že postup úředníků postrádá „znaky řádného a zákonného postupu“.
Finanční správa vyměřila společnosti, která zajišťuje satelitní vysílání v Česku i dalších evropských zemích, v roce 2017 srážkovou dan ve výši 29,5 milionu korun, a to za zdaňovací období roku 2010. Firma totiž podle úředníků měla danit licenční poplatky.
Zjevné chyby přehlédlo deset úředníků. Soudy kvůli nim smetly ze stolu zajišťovací příkazy za 250 milionů
Číst článek
Společnost ale tvrdila, že daň platit nemá, případně v jiné výši, protože není konečným příjemcem poplatků. Za část televizního programu totiž hradily licenční poplatky jiné firmy, třeba sesterské společnosti na Slovensku a v Maďarsku.
Krajský soud v Ostravě dal v únoru společnosti za pravdu. Především proto, že úředníci finanční správy své závěry nepodložili důkazy. Naopak firmu vyzvali, aby jejich tvrzení sama vyvrátila.
Nezákonný postup
„Z uvedené výzvy není zřejmý právní důvod pochybností správce daně, tedy na základě čeho dospěl k důvodným pochybnostem o tom, že žalobce měl povinnost přiznat uvedenou daň,“ napsali soudci v rozsudku, který má server iROZHLAS.cz k dispozici. Postup úředníků tak podle nich postrádá „znaky řádného a zákonného postupu“.
Poškození podnikatelé chtějí po státu 29 miliard. Šance jsou malé, za poslední roky dostali jen miliony
Číst článek
„Není to totiž žalobce jako daňový subjekt, ale zásadně správce daně, který má mít jednoznačně odůvodněno, proč žalobci vznikla předmětná daňová povinnost, přičemž závěr o povinnosti žalobce ke konkrétní daňové povinnosti musí být dostatečně podložený,“ stojí dále v rozsudku.
Finanční správa s tím ale nesouhlasí. „Vady rozsudku krajského soudu spatřujeme zejména v nesprávném právním posouzení v případě zásadních právních otázek, a to především stran rozložení důkazního břemene a použitelnosti důkazů v daňovém řízení,“ uvedla mluvčí finanční správy Klára Křehlová. Více konkrétní být nechtěla, a to s ohledem na mlčenlivost.
Sama společnost YOLT Services prostřednictvím advokáta Michala Kačmaříka vzkázala, že se ke sporu s finanční správou nechce vyjadřovat. „Děkuji za váš zájem, klient si však nepřeje, abych rozhodnutí jakkoliv komentoval,“ uvedl na dotaz redakce.
Zrušené zajišťovací příkazy
Není to přitom jediný spor firmy, který vedla u Krajského soudu v Ostravě s finanční správou a vyhrála ho. Před rokem jeho soudci zrušili sedm zajišťovacích příkazů celkem za 96 milionů korun. Finanční správa je na firmu uvalila v roce 2017, protože měla obavy, že daň nezaplatí. Firma totiž ekonomicky stagnovala.
Co je zajišťovací příkaz?
Jedná se o prostředek správy daní, který pro firmy často znamená "náhlou smrt". Úředníci totiž obstaví účty v bankách, budovy či automobily. Firmy tak často nemají na zaplacení svým dodavatelům a zaměstnancům a plnění dalších závazků. Daňoví poradci dlouhodobě upozorňují, že zajišťovací příkaz je mimořádný nástroj, který má být použit jen ve zcela extrémních situacích.
Podle soudců bylo ale riziko, že stát daň nedostane, nižší než to, že firma kvůli zajištění majetku skončí v likvidaci. „Stupeň rizika nedobytnosti části dosud nezaplacené daně zde sice byl, ale nepoměrně nižší, než stupeň rizika likvidace společnosti se sice nepříznivými ekonomickými ukazateli, ale stále funkční,“ stojí v rozsudku.
Soudci navíc připomněli „bezvadnou daňovou minulost“ firmy a také to, že podstatnou část sporné daňové povinnosti zaplatila.
Podle daňového odborníka z Komory daňových poradců Tomáše Hajdůška jde o čítankový případ, kdy zajišťovací příkazy neměly být vůbec použity. „V prvé řadě neměly finanční orgány vůbec jisto v tom, zda a zejména v jaké výši by měla být daň doměřena. Zároveň soud konstatoval, že firma patří do finančně silné skupiny, a proto není důvod pro obavu o úhradu daně, pokud bude skutečně stanovena,“ uvedl pro iROZHLAS.cz.
Rozhodne Nejvyšší správní soud
S odkazem na mlčenlivost nechtěla Křehlová za finanční správu komentovat ani starší rozsudek soudu, který se týká zajištěného majetku.
‚Částečně to byla chyba.‘ Podle šéfky Finanční správy byly někdy zajišťovací příkazy příliš přísné
Číst článek
„Správce daně disponoval z úřední činnosti poznatky, které svědčily o naplnění zákonných podmínek pro aplikaci tohoto prostředku (zajišťovacího příkazu, pozn. red.) při správě daní. Dotyčný správní soud se však s jeho názorem neztotožnil,“ uvedla pouze ke staršímu sporu.
V případě prohraného sporu o zajišťovací příkazy z února loňského roku i toho o daň z licenčních poplatků z letošního února podala finanční správa kasační stížnosti, jak potvrdila Křehlová. O celé věci tak bude rozhodovat Nejvyšší správní soud.
Případ zajištěného majetku společnosti ale podle Hajduška neměl vůbec řešit soud. „Myslím, že takový případ se vůbec neměl dostat před soud a zajišťovací příkazy měly být zrušeny již v rámci odvolání. Je ale nutno dodat, že věc řeší NSS a konečný výsledek sporu tak ještě není znám,“ dodal.
Nejvyšší správní soud v posledních měsících vydal více rozsudků, ve kterých kritizoval práci úředníků finanční správy, a naopak se zastával firem a podnikatelů. Server iROZHLAS.cz upozornil například na případ brněnské společnosti Tabák Plus nebo mikulovské firmy Frigoprima, které ve sporech o zajišťovací příkazy také uspěly.
