Proti plošnému zákazu kouření se dlouhodobě bouří restauratéři a hospodští - hlavně ti, kteří podnikají v malých městech a na vesnicích. Stěžují si třeba na klesající tržby. Ministerstvo zdravotnictví ale podle svých dosavadních vyjádření nijak ustupovat nehodlá. 

Úderem půlnoci z 30. na 31. května se na veřejných místech v Česku přestalo kouřit. Začal totiž platit zákon o ochraně zdraví. Někteří si to chválí, jiní zase bojují o to, aby se zákon zrušil nebo alespoň zmírnil. Pro druhou variantu by podle posledních průzkumů bylo skoro 60 procent Čechů.

„Z pohledu věku, pohlaví, vzdělání jsou rozdíly malé, pouze u vysokoškolsky vzdělaných respondentů nesouhlas převyšuje nad souhlasem – se zmírněním u této skupiny souhlasí 46 procent a proti němu je 52 procent,“ říká pro Radiožurnál šéf agentury Median Přemysl Čech.

Méně akutních příhod

Ministerstvo zdravotnictví ale žádnou změnu zákona neplánuje – alespoň prozatím. Podle šéfa resortu za hnutí ANO Adama Vojtěcha je na hodnocení dopadů plošného zákazu kouření příliš brzy.

„Třeba si uvědomit, že na léčbu nemocí v souvislosti s kouřením se u nás vydá ročně asi 30 miliard korun, ať jsou to různé mrtvice, infarkty, rakoviny a podobně. Zemře asi 15 tisíc lidí ročně v souvislosti s kouřením, takže takovou změnu podpořit nebudu moci. Já spíše budu požadovat delší odstup pro hodnocení toho zákona.“

S tím souhlasí i odborná veřejnost. I když první dopady zákazu kouření už se projevují. „Předběžně to vypadá, že byl pokles o 10-13 % v hospitalizacích pro akutní koronární příhody a tohle číslo odpovídá tomu, jak to bylo i v jiných zemích, takže pravděpodobně tomu tak bude. V zahraničí klesly o 10-15 % akutní koronární příhody u lidí do 60 let a u nekuřáků především,“ říká lékařka, profesorka a odbornice pro závislost na tabáku Eva Králíková.

Ministerstvo zdravotnictví také doufá, že takzvaný protikuřácký zákon od cigaret odradí děti a mladistvé. Lidé ve věku od 15 do 24 let jsou totiž dlouhodobě nejpočetnější skupinou mezi kuřáky.

„Přesto tam je markantní klesající trend, před lety to bylo 45 % a teď se dostáváme na 35 %. Pozitivní to není z toho pohledu, že tahle mladá kategorie, kdy zdravotní dopady jsou nejsilnější, tak je nejpočetněji zastoupena,“ upozorňuje doktorka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.

Restaurace a kuřárny

Majitelé povětšinou malých hospod ale na zákazu kouření nic dobrého nevidí - údajně jim klesají tržby. Úbytek zákazníků čekají hlavně přes zimu, řekla už dřív servírka z jedné chomutovské hospůdky Libuše Chroustová: „Odvede nám to polovinu lidí, skoro polovinu. Máme pár lidí, co chodí ven, kteří nám zůstali, máme tady udělané takové sezení."

Kritici zákona sepsali petici za jeho úplné zrušení - začátkem prosince ji projednával Senát a zamítl. Horní komorou neprošel ani návrh na změkčení normy třeba obnovením kuřáckých prostor.

Jednou ze zastánců takové změny je i senátorka za ODS Daniela Filipiová: „Proč jim proboha nezřídit kuřárny, to je naprostá neúcta k dva a půl milionu obyvatel této země.“

Právě tolik je v Česku kuřáků - odpovídá to zhruba 29 procentům obyvatel. Češi kouří po Slovincích, Belgičanech a Lucemburčanech nejvíc z Evropské unie.