Návrh zakázat útulky nespolupracující s obcemi, který představila poslankyně ANO Monika Červíčková, se setkal jak s přijetím, tak i razantním odmítnutím a silnými emocemi na obou stranách pomyslné barikády. Ve středu ale návrh narazil u poslanců. Server iROZHLAS.cz už dříve sesbíral názory řady útulků, které povinnost kritizují, ale také hlasy organizací, které poslankyni podporují – a to včetně spolku, který se na tvorbě zákona podílel.

Tento článek je více než rok starý.

Aktualizováno Praha 6:30 16. 10. 2019 (Aktualizováno: 12:23 16. 10. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Děkuji za váš článek o útulcích. Celý zákon o tom, že se zakazují útulky, které nespolupracují s obcemi, je jedna velká fraška,“ napsal například v e-mailu redakci iROZHLAS.cz předseda plzeňského útulku Fousky Lukáš Brzák. Reagoval na rozhovor s poslankyní Červíčkovou, který redakce uveřejnila v pondělí.

Poslankyně hnutí ANO vyvolala obavy v řadě útulků jedinou větou – navrhuje, aby byl zakázán provoz těch, které nespolupracují s obcemi. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz řekla, že nezavádí nic nového. „Dnes občanský zákoník říká, že si nemůžete přivlastnit jakoukoliv nalezenou věc, ani peněženku, ani zvíře. Proto musí útulek oznámit, že má ve své péči nalezené nebo toulavé zvíře. Protože ze zákona ten, kdo se má o to zvíře postarat, je obec. To je v zákoně již teď a my to v žádném případě neměníme,“ uvedla.

Obavy vyvolávají slova o „zákazu“ fungování a také nejasná formulace o „spolupráci“. Příkladem může být útulek Tibet v jihomoravských Bučovicích. Jeho zakladatel Marek Blaško říká, že s jeho útulkem za 12 let existence obec nikdy nespolupracovala. Na to reagoval překvapeně starosta Jiří Horák, kterého redakce oslovila. Pro útulek totiž schválil pro letošní rok finanční podporu 20 tisíc.

Blaško si ale pod slovem spolupráce představuje řádnou smlouvu, na které se s obcí dosud nedomluvil. „Chtěli jsme oficiální smlouvu a to si představuji také pod návrhem paní poslankyně Červíčkové. Chtěli jsme, aby v ní stálo, že útulek Tibet poskytne péči pro opuštěné toulavé kočky a na oplátku město zaplatí náklady. To nám ale město odmítlo,“ popsal Blaško redakci.

Starosta Horák vysvětlil, že původní návrh útulku byl pro obec nesplnitelný. „Požadovali sto tisíc, to bylo nereálné. Ale podařilo se mi prosadit pro ně dvacet tisíc. A rád jim vyjdu vstříc a proplatím například i nějaké kastrace, pokud to doloží administrativně.“

Ačkoliv tedy útulek nemá s obcí uzavřenou žádnou smlouvu, určitá spolupráce probíhá, což připouští i Blaško. „Ano. Letos je to poprvé, kdy nám aspoň přispěli nějakou částkou, i když je to jen malý zlomek našich ročních nákladů,“ dodal k tomu.

Nutná smlouva?

Červíčková navíc tvrdí, že smlouvu s obcí nikdo nevyžaduje. „Neupřesňujeme, že musí mít písemnou dohodu,“ uvedla Červíčková. Že není nutné uzavírat písemnou smlouvu, si myslí i Zuzana Rennerová z organizace Animal Eye, která na zákonu spolupracovala.

„Není to ani v odůvodnění. Z něj naopak jasně vyplývá, že předkladatel nepředpokládá, že by se musely uzavírat smlouvy. Rozhodně to neznamená, že kdyby si nyní někdo chtěl otevřít nový útulek nebo chtěl provozovat stávající útulek, bylo by to podmíněno předložením smlouvy minimálně s jednou obcí. To tam není," říká.

Formulace o „zákazu zabezpečení péče o toulavá a opuštěná zvířata bez spolupráce s obcí", která je pouze dílčí činností útulků, je podle ní převzatá z materiálu Ústřední komise pro ochranu zvířat, Parlamentního institutu a dalších odborných stanovisek.

Útulky se bojí zániku. ‚Porušují zákon, to není problém mého návrhu,‘ říká poslankyně ANO

Číst článek

Blaško z útulku Tibet ale není jediný, kdo si pod spoluprací představuje více než jen oznamovací povinnost.

„My jsme si vždycky mysleli, že ke spolupráci musí být i druhá strana, spolupracovat musíte s někým. Dříve jsme nalezené kočky poctivě e-mailem obcím nahlašovali. Nikdy nám nikdo neodpověděl, ani řádek. Natož tak, aby chtěl spolupracovat a nějak se zapojit, třeba finančně. A toto je podle paní poslankyně ta spolupráce?“uvedla k tomu třeba Iva Tomančáková z hodonínského útulku Kočky SOS.

„To odůvodnění není dostatečně jasné. Píše se tam o dohodě s obcí, ale jaká to bude dohoda? Stačí ústní dohoda, nebo se musí napsat e-mail?“ říká Nikol Burešová z organizace Pet Heroes s tím, že návrh není podle ní postavený na stávající praxi.

‚Problémové kočky‘

Domluvit se s obcí mají přitom problém především tzv. kočičí útulky. „Kočky jsou často považovány nebo označovány za divoké, berou se tak, že se o sebe dokážou postarat samy, a obce proto nemají příliš zájem při péči o ně spolupracovat,“ vysvětlila Burešová, podle níž útulky pro kočky provozují často lidé, kterým se nelíbilo, že se u nich ve městě nebo ve vsi povalují všude kočky ve špatném stavu.

Její slova potvrzuje Brzák z útulku Fousky. „Mohl bych jmenovat desítky případů, kdy obec vůbec neřešila zraněné toulavé zvíře. Nebo případy, kdy starosta odvětil jen ‚jo kočka, ta se o sebe postará, to vůbec nebudeme řešit‘. Zkrátka neexistuje právní instrument, jak obec donutit k zodpovědnosti vůči zvířatům,“ uvedl.

Stejnou zkušenost má i Kristina Nowakowská z útulku AniDef. „My máme to štěstí, že smluvně spolupracujeme s několika obcemi a spolupráce probíhá víceméně hladce. I tak jsme ale dlouhodobě na hranici našich možností a někdy přijímáme zvířata, o která se obec nemá zájem postarat a uhradit péči, ačkoli tu povinnost už dnes mají. Jiné útulky, které známe, ale to štěstí nemají – hlavně ty, které se starají o kočky. S nimi obec nebo město vůbec nemají zájem spolupracovat,“ vysvětlila pro iROZHLAS.cz.

Spolupráce s obcemi

Návrh Červíčkové naopak podporuje třeba spolek Animal Rescue. „Dobře fungující útulky tato legislativní úprava ohrozit nemůže, protože ji již dávno v souladu se zákony dodržují a s obcemi samozřejmě dávno spolupracují. Pokud má někdo problém se s obcemi domluvit, pak je to chyba v komunikaci, a ne v systému,“ napsal pro iROZHLAS.cz zakladatel útulku Vladimír Kössl.

Sněmovna schválila povinné čipování psů. Chce také zvýšit pokuty za porušení veterinárních pravidel

Číst článek

Podle něj mají útulky na obce často přehnané požadavky. „Pak samozřejmě dochází k nevraživosti na obě strany a dohoda zkrátka není možná,“ uvedl s tím, že obce podle něj mají nezastupitelnou roli při zajišťování péče o toulavá zvířata. „Situaci je třeba posuzovat komplexně s přihlédnutím ke všem zákonům, které se záležitosti týkají, ne jen podle deformovaného výroku z pozměňovacího návrhu paní poslankyně Červíčkové vytrženého z kontextu,“ dodal.

Právě na něj a třeba na Ligu na ochranu zvířat se Rennerová odkazuje. „Tyto organizace nám naopak říkají, že pokud se spolupracuje s obcemi tak, jak to stanovuje občanský zákoník, finanční problémy nevznikají. A tyto tradiční útulky si naopak stěžují, že musejí dodržovat veškerá pravidla stanovená pro útulky, podléhají kontrolám, ale pak jsou tu některé subjekty, povětšinou spolky, mimo uvedený oficiální systém útulků a předepsaná pravidla se na ně nevztahují,“ uvedla.

Na jinou zkušenost útulku upozorňuje Burešová. „Naše organizace se hodně zabývá komunikací s útulky a neziskovými organizacemi a fungujeme jako určitý spojovatel, setkáváme se a já zjišťuju jejich problémy. Taky se zabýváme vzděláváním. Na základě toho víme, co ty útulky trápí, což je právě konkrétně to, že ty obce s nimi nespolupracují. Nejsou to všechny obce, ale je jich strašně moc,“ vysvětlila.

Vznik zákona

Červíčková navrhuje změnu v rámci veterinárního zákona. Výhrady k jejímu návrhu mělo i ministerstvo zemědělství, a to ačkoliv k němu nakonec dalo neutrální stanovisko. Vadilo mu, že návrh nebyl projednán s útulky a že není zřejmé, jak by se po zániku některých útulků se zvířaty naložilo. Obdobné obavy měla i Státní veterinární správa, s níž Červíčková svůj návrh před jeho vznikem vůbec nekonzultovala.

Podle Rennerové se ale nejedná o „výkřik“ jedné poslankyně, která by o problematice nic nevěděla „Fungujeme od roku 2014 a od samého počátku naší činnosti nám bylo především ze strany veřejné správy zdůrazňováno, že se máme věnovat i problematice útulků. Nejhlasitěji tyto výzvy zaznívaly z resortu vnitra, od obcí a měst a rovněž od pracovníků ministerstva zemědělství a Státní veterinární správy. Byli to pak zejména starostové a zástupci obcí, kteří si opakovaně stěžovali na činnost některých zákonných spolků, které obcházely zákonný režim útulků a měly způsobovat místním samosprávám problémy,“ popisuje, proč návrh vznikl.

Proto prý vítá snahu Červíčkové. „I díky tomu máme za poslední týdny spoustu podnětů, se kterými pracujeme. Lze samozřejmě diskutovat o příhodnosti jednotlivých formulací a je škoda, že tyto diskuze neproběhly dříve, zejména na půdě zemědělského výboru, který návrh bez jakýchkoliv námitek podpořil. Na podstatě navrhovaných opatření ovšem panuje shoda,“ uvedla s tím, že věří, že se díky tomu podaří nastartovat diskuzi.

„Věřím, že se podaří identifikovat problémové regiony či místa, kde obce povinnosti údajně neplní. Tyto problémy se jednoznačně musí řešit a nelze před nimi zavírat oči. A to byl právě i náš hlavní záměr,“ dodala. Například spolek Pet Heroes by se k tématu, jakožto neregistrovaný útulek, podle ní neměl vyjadřovat. „Vytváří tu komunikační šumy,“ myslí si.

Sama Červíčková přitom nezjišťovala, na kolik útulků by mohl její návrh negativně dopadnout nebo proč je povinnost spolupracovat s obcemi v zákoně už více než půl století. „Tu spolupráci tam nezavádím já, tu tam zavedli již přede mnou. Takže dotaz, proč je důležitá, je někam úplně jinam,“ uvedla v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít