Základem spokojeného života je kvalitní spánek, připomíná Mezinárodní den zdravého spánku

Různými poruchami spánku trpí během svého života třicet a čtyřicet procent lidí, téměř 15 procent pak trpí chronickou nespavostí. Může za to stres, vysoká pracovní zátěž nebo práce na směny. Ačkoliv se zájem veřejnosti o zdraví, kvalitní jídlo nebo sport zvyšuje, postoj lidí ke spánku je podle odborníků žalostný. Spíme málo a nepravidelně.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Spánek | Foto: Fotobanka stock.xchng

„Na dnešek jsem nespala vůbec nic, nespím už v podstatě od listopadu, nespím vůbec pořádně. Spím asi hodinu až tři hodiny denně a některé noci vůbec nic. Já jsem nikdy nebyla žádný spavec, ale teď se to tak nějak úplně pokazilo,“ líčí 51letá paní Jana z Brna své problémy s poruchami spánku.

Plnou silou u ní propukly po osobních problémech loni na podzim a několik měsíců stačilo, aby jí téměř zničily život. V práci nestačila na své úkoly, nadřízený ji kritizoval a ve dne prožité stresy ji v noci braly i poslední chvíle spánku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak důležité je se dobře vyspat, to při příležitosti Mezinárodního dne zdravého spánků zjišťovala redaktorka Zuzana Kopuletá.

Ze strachu, že ji z práce vyhodí, si nakonec zašla pro neschopenku. „Nejsem schopná s tím jít do práce,“ přiznává.

To, že paní Jana bojuje s vážným problémem, pochopí pouhým pohledem i laik. Lidi kolem sebe sleduje vyděšeným pohledem, pohybuje se pomalu a vypadá, že se brzy zhroutí.

Psycholožka Zuzana Spurná vysvětluje, že je to naprosto normální důsledek vážné poruchy spánku

„Dlouhodobá nespavost může způsobovat pocity strachu, pocity paranoiu, může způsobovat i agresivitu. A pokud byly dělány u zvířat pokusy se spánkovou deprivací, tak vlastně dlouhodobá spánková deprivace u zvířete, třeba patnáctidenní, může vést až ke smrti,“ popisuje.

U lidí jsou pak známy i případy, kdy lidé doslova utýraní vyčerpáním z dlouhodobého nespaní spáchali sebevraždu. I proto je třeba včasná léčba. Není ale jednoduchá.

„Ideální je, když spolupracuje ten klient jak s psychologem, tak s psychiatrem a je tam ta cesta psychoterapeutická i farmakologická třeba vedle sebe a může být velmi účinná taková cesta,“ říká psycholožka Zuzana Spurná.

Poslední nadějí těžkých případů je pak spánková laboratoř. Její šéf Miroslav Moráň vysvětluje, že tam nahlédnou přímo do mozku a shromáždí řadu dat, které jim napoví řešení.

„V podstatě toho člověka v průběhu spánku monitorujeme, mozkovou aktivitu, dechovou aktivitu, rdíčko, včetně videa, a potom se hodnotí, jak ten člověk spí a na základě toho se pokoušíme o to, jak mu pomoct, jak ho léčit,“ vysvětluje postup.

Poruchám spánku je stejně jako jiným nemocem možné předcházet. Jedním z pravidel je zajištění optimální teploty v ložnici mezi 16 a 20 stupni, uléhání ke spánku a vstávání ve stejnou dobu ve všední den i o víkendu. A hlavně, není dobré před spaním řešit vážná témata, která člověka rozruší. Rychlému usnutí pak nepomůže ani cvičení před spaním, nebo těžké jídlo.

Zuzana Kopuletá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme