Základem spokojeného života je kvalitní spánek, připomíná Mezinárodní den zdravého spánku
Různými poruchami spánku trpí během svého života třicet a čtyřicet procent lidí, téměř 15 procent pak trpí chronickou nespavostí. Může za to stres, vysoká pracovní zátěž nebo práce na směny. Ačkoliv se zájem veřejnosti o zdraví, kvalitní jídlo nebo sport zvyšuje, postoj lidí ke spánku je podle odborníků žalostný. Spíme málo a nepravidelně.
„Na dnešek jsem nespala vůbec nic, nespím už v podstatě od listopadu, nespím vůbec pořádně. Spím asi hodinu až tři hodiny denně a některé noci vůbec nic. Já jsem nikdy nebyla žádný spavec, ale teď se to tak nějak úplně pokazilo,“ líčí 51letá paní Jana z Brna své problémy s poruchami spánku.
Plnou silou u ní propukly po osobních problémech loni na podzim a několik měsíců stačilo, aby jí téměř zničily život. V práci nestačila na své úkoly, nadřízený ji kritizoval a ve dne prožité stresy ji v noci braly i poslední chvíle spánku.
Jak důležité je se dobře vyspat, to při příležitosti Mezinárodního dne zdravého spánků zjišťovala redaktorka Zuzana Kopuletá.
Ze strachu, že ji z práce vyhodí, si nakonec zašla pro neschopenku. „Nejsem schopná s tím jít do práce,“ přiznává.
To, že paní Jana bojuje s vážným problémem, pochopí pouhým pohledem i laik. Lidi kolem sebe sleduje vyděšeným pohledem, pohybuje se pomalu a vypadá, že se brzy zhroutí.
Psycholožka Zuzana Spurná vysvětluje, že je to naprosto normální důsledek vážné poruchy spánku
„Dlouhodobá nespavost může způsobovat pocity strachu, pocity paranoiu, může způsobovat i agresivitu. A pokud byly dělány u zvířat pokusy se spánkovou deprivací, tak vlastně dlouhodobá spánková deprivace u zvířete, třeba patnáctidenní, může vést až ke smrti,“ popisuje.
U lidí jsou pak známy i případy, kdy lidé doslova utýraní vyčerpáním z dlouhodobého nespaní spáchali sebevraždu. I proto je třeba včasná léčba. Není ale jednoduchá.
„Ideální je, když spolupracuje ten klient jak s psychologem, tak s psychiatrem a je tam ta cesta psychoterapeutická i farmakologická třeba vedle sebe a může být velmi účinná taková cesta,“ říká psycholožka Zuzana Spurná.
Poslední nadějí těžkých případů je pak spánková laboratoř. Její šéf Miroslav Moráň vysvětluje, že tam nahlédnou přímo do mozku a shromáždí řadu dat, které jim napoví řešení.
„V podstatě toho člověka v průběhu spánku monitorujeme, mozkovou aktivitu, dechovou aktivitu, rdíčko, včetně videa, a potom se hodnotí, jak ten člověk spí a na základě toho se pokoušíme o to, jak mu pomoct, jak ho léčit,“ vysvětluje postup.
Poruchám spánku je stejně jako jiným nemocem možné předcházet. Jedním z pravidel je zajištění optimální teploty v ložnici mezi 16 a 20 stupni, uléhání ke spánku a vstávání ve stejnou dobu ve všední den i o víkendu. A hlavně, není dobré před spaním řešit vážná témata, která člověka rozruší. Rychlému usnutí pak nepomůže ani cvičení před spaním, nebo těžké jídlo.
