Školy dále pokračují v distanční výuce. Nebezpečím jsou narůstající rozdíly ve vzdělání mezi žáky
Školy zůstávají nadále zavřené. Původně se měly znovu otevřít v pondělí 2. listopadu. Už minulý týden ale ministr školství Robert Plaga za hnutí ANO oznámil, že kvůli epidemii koronaviru bude pokračovat výuka na dálku i po 2. listopadu. Na rozdíl od jarního nouzového stavu se školy mohly na distanční výuku lépe připravit. Podle Asociace ředitelů základních škol jsou ale největším problémem narůstající rozdíly ve vzdělání mezi jednotlivými žáky.
„Jestli to potrvá dlouho, tak si to nedovedu představit. Podle mě děti se opravdu nenaučí tolik, jako kdyby chodily normálně do školy, protože doma je všechno možné rozptyluje,“ říká paní Zuzana, která má dvě děti. Mladší Alice je ještě ve školce, starší Nikola chodí do čtvrté třídy.
Její dcera má také poruchu pozornosti a v domácím prostředí se nedokáže soustředit jako ve škole. „Musím ji udržet, aby se učila, aby neodbíhala,“ dodává Zuzana. Její dcera má tři hodiny online výuky denně, především češtinu a matematiku.
Pedagogové na prvních stupních základních škol museli stáhnout výuku na to nejnutnější. Došlo k vytvoření několika paralelních skupin, aby se pedagogové mohli žákům více věnovat. Často pak učitelé tu nejnutnější látku opakují za den třikrát.
„Vždycky s jednou třetinou třídy a podobně. Pak se v nejdůležitějších předmětech jakž takž daří držet objem učiva, ale je to samozřejmě na úkor všeho ostatního,“ říká prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.
Podle Černého je největším problémem distanční výuky nebezpečí, že se bude zvětšovat rozdílná úroveň získaného vzdělání mezi jednotlivými žáky.
„Rozdíly, které jako Češi máme, jsou jedny z největších na světě mezi jednotlivými školami, regiony a žáky a ještě se zvětší. A pak je otázka, co s tím, když rozdíly budou takhle obrovské. Pak si tady vychováváme určitou skupinu lidí, kteří jsou odsouzeni k tomu být nedovzděláni,“ dodává.
Učitel, žák, rodič
Pro děti je výuka přes počítač náročná a měla by být pestřejší. „Tak, aby děti nezničilo sezení u frontálních online hodin,“ upozorňuje předseda Fóra rodičů Petr Chaluš. Do výuky by měla být zařazena hra, interakce nebo práce ve skupině. Podle Chaluše by se měly použít jiné metody práce s využitím potenciálu technologií.
Kdy se děti vrátí do škol? Je možné, že až po Vánocích, domnívá se prezident Pedagogické komory
Číst článek
Jenže rodiny mají často problém s dostatečným technickým vybavením. Podle školní inspekce nemělo na jaře připojení online 250 000 žáků základních škol. Třeba paní Miroslava má tři děti. Všem třem museli s manželem koupit notebooky, aby zvládli online výuku.
„Určitě je i výhoda toho, že jsme poměrně dost počítačově vybavená domácnost, i zdatná, co do znalostí a zkušeností. Myslím si, že rodiny, kde není možnost a ani nejsou zkušenosti, tak to musí být mnohem, mnohem těžší,“ říká Miroslava. Její nejmladší syn nastoupil v září do třetí třídy, školní rok začal s novou učitelkou. Miroslava ji ale osobně nepoznala, školy se zavřely před třídními schůzkami.
Obdobně je na tom i paní učitelka, která děti znala pouze měsíc a půl. Od poloviny října s nimi komunikuje dvě hodiny denně. Miroslava se domnívá, „že to je negativní pro vzájemný vztah žáka, učitele, rodiče“.
Ministr školství Robert Plaga za hnutí ANO v pátek nastínil možný scénář návratu dětí do škol. Prioritní je co nejrychleji vrátit první a druhé třídy základních škol. Následně by se vrátily všechny závěrečné ročníky, tedy deváté třídy a poslední ročníky středních škol. Konkrétní termíny budou podle Plagy závislé na epidemické situaci a rozhodnutí ministerstva zdravotnictví.
